!_skripta-Lesni_hospodarstvi.pdf

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

1. Ú VOD

D UBOVÉ A BUKOVÉ LESY BYLY TEHDY VELMI CENĚNY JAKO ZDROJ PALIVA I PRO MOŽNOST PASTVY

DOBYTKA .

V 16. STOLETÍ PŘIBÝVALO OBYVATEL , ROSTLA HOSPODÁŘSKÁ ÚROVEŇ A STOUPALA I SPOTŘEBA

DŘEVA . T ŘICETILETÁ VÁLKA ZREDUKOVALA V Č ECHÁCH POČET OBYVATELSTVA NA TŘETINU A

ODSUNULA HROZÍCÍ NEDOSTATEK DŘEVA AŽ DO 18. STOLETÍ . V LESÍCH SE V TÉ DOBĚ HOSPODAŘILO

EXTENZÍVNĚ , DŘÍVÍ SE PRODÁVALO „ NASTOJATO “ A OBNOVA LESA BYLA PONECHÁNA PŘÍRODĚ . J EŠTĚ

V POBĚLOHORSKÉ DOBĚ BYL NA MNOHA PANSTVÍCH PŘÍJEM Z LESNÍ PASTVY A MYSLIVOSTI VYŠŠÍ NEŽ

PŘÍJEM ZA DŘÍVÍ .

T EPRVE V DRUHÉ POLOVINĚ 18. STOLETÍ SE SITUACE V TĚŽBĚ DŘÍVÍ A V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

VELMI ZMĚNILA . P ŘIBÝVALO OBYVATELSTVO , ZAČALA INDUSTRIALIZACE A V NĚKTERÝCH KRAJÍCH SE

ZAČALO NEDOSTÁVAT DŘÍVÍ . Ř ADA OPATŘENÍ A ZMĚN HOSPODAŘENÍ V LESÍCH SI VYNUTIL

VZNIKAJÍCÍ PRŮMYSL I ROSTOUCÍ POČET OBYVATEL . P RVNÍ LESNÍ ZÁKON VYCHÁZÍ V R AKOUSKU -

U HERSKU R . 1754. N AŘIZUJE SE V NĚM LEPŠÍ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH , OMEZUJE SE PASTVA DOBYTKA

V MLAZINÁCH , OMEZUJE SE HRABÁNÍ STELIVA A NAŘIZUJE SE ŠETŘENÍ DŘÍVÍM . V DRUHÉ POLOVINĚ

18. STOLETÍ SE ŽÁDÁ ZVÝŠENÍ KODIFIKACE LESNÍHO PERSONÁLU , VZNIKAJÍ PRVNÍ LESNICKÉ ŠKOLY A

VYPRACOVÁVAJÍ SE PRVNÍ LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY , VZNIKAJÍ LESNÍ ŠKOLKY . L ESNÍ

HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY ZAVÁDĚJÍ PLÁNOVITÉ A TRVALÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH .

C ENY PALIVOVÉHO DŘÍVÍ STOUPALY A DŘÍVÍ PRO OTOP SE ZAČALO NEDOSTÁVAT . K OLEM 18.

STOLETÍ SE U NÁS ZAČALO TĚŽIT UHLÍ , KTERÉ BRZY ZAUJALO PRVNÍ MÍSTO JAKO ZDROJ PALIVA VE

MĚSTECH I V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH . V ZEMĚDĚLSTVÍ SE PŘECHÁZELO NA INTENZIVNĚJŠÍ ZPŮSOB

VÝKRMU DOBYTKA ( PĚSTOVÁNÍ JETELE , VOJTĚŠKY A BRAMBOR ) A ZAČALA SE REDUKOVAT PASTVA V

LESÍCH . U STÁJENÍ DOBYTKA ZPŮSOBILO NARŮSTÁNÍ NOVÉHO ŠKODLIVÉHO ÚKAZU - HRABÁNÍ

LESNÍHO STELIVA NA PODESTÝLKU . T ĚŽBA LESNÍ HRABANKY NĚKDE NABÝVALA VELKÝCH ROZMĚRŮ ,

VEDLA K OCHUZOVÁNÍ A MÍSTY I K DEGRADACI LESNÍCH PŮD . I KDYŽ ŠKODLIVOST TÉTO ČINNOSTI

BYLA BRZY ROZPOZNÁNA , HRABÁNÍ STELIVA SE U NÁS NĚKDE PROVÁDĚLO AŽ DO KONCE 19. STOLETÍ .

P OPTÁVKA PO DŘÍVÍ STOUPALA A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ SE ZINTENSIVNILO . V YTĚŽENÉ PLOCHY SE

OSÉVALY SEMENEM A POZDĚJI VYSAZOVALY SAZENICEMI LESNÍCH STROMKŮ . S TOUPAL ZÁJEM O

UŽITKOVÉ DŘÍVÍ ZPRACOVANÉ PŘEDEVŠÍM NA ŘEZIVO . N A CENĚ ZTRÁCELY LISTNATÉ DŘEVINY ( DŘÍVE

VÝHODNÉ PRO PASTVU DOBYTKA ) A DO POPŘEDÍ SE DOSTÁVALY DŘEVINY JEHLIČNATÉ , KTERÉ MĚLY

VĚTŠÍ PODÍL UŽITKOVÉHO DŘÍVÍ .

P OČÁTKEM 19. STOLETÍ BYL V Č ECHÁCH PODÍL TĚŽENÉHO UŽITKOVÉHO DŘÍVÍ JEN 10% ( PALIVOVÉ

DŘÍVÍ 90%). A LE UŽ V ROCE 1885 ČINIL PODÍL PALIVOVÉHO DŘÍVÍ JEN 61% A UŽITKOVÉHO 39%. N A

PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ STOUPL PODÍL TĚŽENÉHO UŽITKOVÉHO DŘÍVÍ NA 64%. T O SICE ZVÝŠILO

VÝNOS NAŠICH LESŮ , ALE MĚLO TO ZA NÁSLEDEK ŘADU ŠKODLIVÝCH ÚKAZŮ . H ROMADNÉ PĚSTOVÁNÍ

P ŘEDPOKLÁDÁ SE , ŽE V POČÁTCÍCH VZNIKU TRVALÝCH SÍDEL NA ÚZEMÍ NAŠEHO STÁTU ( TJ . 5000

AŽ 3000 LET PŘ . K R .) BYLY NAŠE ZEMĚ POKRYTY LESY S MALÝMI PLOCHAMI BAŽIN A RAŠELINIŠŤ .

N EVELKÉ OBLASTI LESOSTEPÍ BYLY V NEJTEPLEJŠÍCH KRAJÍCH ( JIŽNÍ M ORAVA , STŘEDNÍ A

SEVEROZÁPADNÍ Č ECHY ), KDE TAKÉ VZNIKALA PRVNÍ LIDSKÁ SÍDLA .

V TOMTO OBDOBÍ BYL LES ZDROJEM POTRAVY ( ZVĚŘ , PLODY ), ALE I MATERIÁLU - DŘEVO PRO

STAVBY I VÝROBU NÁSTROJŮ A SAMOZŘEJMĚ PALIVO . Ú ROVEŇ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA V NEOLITU BYLA

NA VYSOKÉ ÚROVNI .

P RVNÍ OSÍDLENÍ MĚLO NA LESY NEPATRNÝ VLIV . J EN NA MALÝCH PLOCHÁCH SE PÁSL DOBYTEK A

ZAKLÁDALA SE STŘÍDAVÁ POLÍČKA . K TROCHU VĚTŠÍMU ODLESNĚNÍ V KRAJINÁCH E VROPY DOŠLO AŽ

V DOBĚ BRONZOVÉ .

P OSTUPNĚ AŽ DO DOBY HISTORICKÉ PŘIBÝVALO ODLESNĚNÝCH PLOCH , KTERÉ BYLY

OBHOSPODAŘOVÁNY , ALE RÁZ PŘIROZENÉ LESNÍ KRAJINY SE PŘÍLIŠ NEMĚNIL . N A POČÁTKU

HISTORICKÉ DOBY V 11. A 13. STOLETÍ ZAČÍNÁ RŮST NÁPOR ČLOVĚKA NA LES , PROBÍHÁ INTENZIVNÍ

KOLONIZACE , KTERÁ ZASAHUJE AŽ DO PODHORSKÝCH OBLASTÍ . N OVÉ VSI A OSADY VZNIKAJÍ NA

ODLESNĚNÝCH PLOCHÁCH , OTEVÍRAJÍ SE NOVÉ DOLY A HUTĚ A ROSTE SPOTŘEBA DŘÍVÍ NA STAVBY ,

DO DOLŮ I NA PALIVO . V ELMI OBECNĚ SE DÁ ŘÍCI , ŽE ROZLOHA LESŮ A JEJICH DISLOKACE SE OD 15.

STOLETÍ DODNES PŘÍLIŠ NEZMĚNILY . L ESY SLOUŽILY JAKO ZÁSOBÁRNA DŘÍVÍ , ALE NEHOSPODAŘILO S

V NICH . V ELKÉ LESNÍ KOMPLEXY BYLY CENĚNY PŘEDEVŠÍM PRO MOŽNOSTI LOVU ZVĚŘE . V OKOLÍ

DOLŮ A HUTÍ SE DŘÍVÍ TĚŽILO VE VELKÉM ROZSAHU A V LESÍCH STOUPAL PODÍL SVĚTLOMILNÝCH

DŘEVIN . (S POSTUPEM ČASU SE DŘÍVÍ PRO K UTNOU H ORU TĚŽILO AŽ V K RKONOŠÍCH ).

Z ASTOUPENÍ DŘEVIN V LESÍCH TÉ DOBY SE PŘÍLIŠ NELIŠILO OD PŮVODNÍ DŘEVINNÉ SKLADBY .

L UŽNÍ LESY TVOŘILY BOHATÉ LUŽNÍ DOUBRAVY ( DUB LETNÍ , JASAN , JILM , HABR , LÍPA , JAVOR ). T OKY

ŘEK BYLY LEMOVÁNY MĚKKÝMI DŘEVINAMI ( TOPOL , VRBA , OLŠE ). V NEJTEPLEJŠÍCH OBLASTECH ,

ZVLÁŠTĚ NA VÁPENCOVÝCH SVAZÍCH ROSTLY TEPLOMILNÉ DOUBRAVY , KTERÉ PŘECHÁZELY V

OTEVŘENÁ LESOSTEPNÍ SPOLEČENSTVA . V NIŽŠÍCH PAHORKATINÁCH PŘEVAŽOVALY DOUBRAVY , NA

BOHATŠÍCH PŮDÁCH SMÍŠENÉ S HABREM , NA PÍSČITÝCH , KYSELEJŠÍCH PŮDÁCH S PŘÍMĚSÍ BŘÍZY ,

OSIKY A BOROVICE . B OROVÉ POROSTY SE OBJEVOVALY HLAVNĚ NA VÁTÝCH PÍSCÍCH , V

PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH NEBO V SUCHÝCH DEVASTOVANÝCH LESÍCH . V E STŘEDNÍCH NADMOŘSKÝCH

VÝŠKÁCH ROSTLY SMÍŠENÉ LESY S PŘEVAHOU BUKU , JINDE JEDLE , S VĚTŠÍ PŘÍMĚSÍ SMRKU V ÚDOLÍCH

A DUBU NA TEMENECH , KDE BYLA MĚLKÁ PŮDA . V E VYŠŠÍCH POLOHÁCH NAVAZOVALY SMÍŠENÉ LESY

( BUK , JEDLE , SMRK ), KTERÉ V NADMOŘSKÝCH VÝŠKÁCH 1000 AŽ 1100 M PŘECHÁZELY VE SMRČINY .

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

BOROVIC A SMRKU V MONOKULTURÁCH ČASTO NA MÁLO VHODNÝCH LOKALITÁCH PŘIPRAVILO

PODMÍNKY PRO VĚTŠÍ KALAMITY VĚTRNÉ I HMYZOVÉ . P ŘEMĚNA DRUHOVÉ SKLADBY LESŮ PŮSOBILA I

NA ZMĚNY V LESNÍ BIOCENÓZE .

P OŽADAVKY ČLOVĚKA NA LES SE VYVÍJELY . V SOUČASNÉ DOBĚ JSOU NA LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

KLADENY DVA POŽADAVKY , A TO ZABEZPEČENÍ ROSTOUCÍ POTŘEBY DŘÍVÍ A PLNĚNÍ

CELOSPOLEČENSKY VÝZNAMNÝCH FUNKCÍ LESA . T YTO FUNKCE MAJÍ DNES MNOHDE VĚTŠÍ VÝZNAM

NEŽ PRODUKCE DŘEVA .

2. O BECNĚ PROSPĚŠNÉ MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE LESA

D OPROVODNÉ UŽITEČNÉ FUNKCE LESA PRO LIDSKOU SPOLEČNOST SE OBVYKLE DĚLÍ NA TYTO

SKUPINY :

A ) KLIMATICKÁ FUNKCE

B ) FUNKCE HYDRICKÁ A VODOHOSPODÁŘSKÁ

C ) PŮDOOCHRANNÁ

D ) ZDRAVOTNÍ A HYGIENICKÁ

E ) REKREAČNÍ

A ) KLIMATICKÁ FUNKCE

L ESY MAJÍ ZŘETELNÝ VLIV NA MIKROKLIMA A MEZOKLIMA . L ES ABSORBUJE VÍCE SVĚTLA

( ROZČLENĚNÝ POVRCH KORUN STROMŮ ) A MÉNĚ JEJ ODRÁŽÍ DO OVZDUŠÍ . N AD LESEM JE V LÉTĚ NIŽŠÍ

TEPLOTA NEŽ NAD ZEMĚDĚLSKÝMI KULTURAMI . V ĚTŠÍ MASIVY LESŮ SNIŽUJÍ VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ

TEPLOTU I V OKOLÍ O NĚKOLIK DESETIN STUPŇŮ C ELSIA . R OZČLENĚNÝM POVRCHEM KORUN STROMŮ

A SVOJÍ HMOTOU SNIŽUJÍ LESY RYCHLOST VĚTRU A V JEJICH OKOLÍ JE ZVÝŠENÁ VLHKOST PŮDY A

VZDUCHU ( LESY MAJÍ VYŠŠÍ TRANSPIRACI ).

L ESY VE SVÉM BLÍZKÉM OKOLÍ SNIŽUJÍ RYCHLOST VĚTRU TAKÉ SVOJÍ OKRAJOVOU STĚNOU . T ENTO

VLIV SE PROJEVUJE NA NÁVĚTRNÉ STRANĚ ( DO VZDÁLENOSTI ASI PĚTI AŽ DESETINÁSOBNÉ VÝŠKY

POROSTU ) I NA STRANĚ ZÁVĚTRNÉ (20 AŽ 25 VÝŠEK POROSTU ). T ENTO VLIV SE VYUŽÍVÁ PŘI

ZAKLÁDÁNÍ OCHRANNÝCH LESNÍCH PÁSŮ V BEZLESÍCH SUŠŠÍCH OBLASTECH . O CHRANNÉ LESNÍ PÁSY

SNIŽUJÍ RYCHLOST VÝSUŠNÝCH VĚTRŮ , ZMENŠUJÍ VÝPAR A ZABRAŇUJÍ VĚTRNÉ EROZI .

P ODOBNÝ VLIV MAJÍ V KRAJINĚ TAKÉ STROMOŘADÍ , KTERÁ SNÍŽENÍM RYCHLOSTI VĚTRU UMOŽŇUJÍ

USAZOVÁNÍ PRAŠNÝCH ČÁSTIC A ČIŠTĚNÍ VZDUCHU . P ODLE KONFIGURACE TERÉNU A DRUHOVÉ

SKLADBY LESA , MŮŽE LES ZADRŽET ROČNĚ NA 1 HA 30 AŽ 70 TUN PRAŠNÝCH ČÁSTIC .

b) FUNKCE HYDRICKÁ A VODOHOSPODÁŘSKÁ

N A ÚZEMÍ Č ECH A M ORAVY NEPŘITÉKÁ ODJINUD ŽÁDNÁ VĚTŠÍ VODOTEČ , A PROTO MÁME K

DISPOZICI JEN TO MNOŽSTVÍ VODY , KTERÉ VE FORMĚ SRÁŽEK SPADNE NA NAŠE ÚZEMÍ . L ES MÁ VELKÝ

VÝZNAM PRO VODNÍ BILANCI , PRO KOLOBĚH VODY .

S RÁŽKY OBECNĚ DĚLÍME NA VERTIKÁLNÍ ( DÉŠŤ , SNÍH ) A HORIZONTÁLNÍ ( SRÁŽKY ZACHYCENÉ Z

MLHY A ROSY ).

V DEVATENÁCTÉM STOLETÍ BYL ZASTÁVÁN NÁZOR , ŽE LESY MAJÍ VODOHOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM ,

PONĚVADŽ NAD LESY VÍCE PRŠÍ . I KDYŽ SE NA PRVNÍ POHLED ZDÁ , ŽE TOMU TAK JE , MUSÍME SI

UVĚDOMIT , ŽE JE V TOM U NÁS SPÍŠE SKRYT FAKTOR NADMOŘSKÉ VÝŠKY A KONFIGURACE TERÉNU ( V

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

NAŠÍ ZEMI SE KRYJE S VYŠŠÍ LESNATOSTÍ ). J E ZJIŠTĚNO , ŽE LESY JAKO FORMACE S VYSOKOU

TRANSPIRACÍ MAJÍ URČITÝ VLIV NA PEVNINSKÝ KOLOBĚH VODY , ALE NA MENŠÍM ÚZEMÍ , JAKO JE NÁŠ

STÁT , SE NEDÁ KLADNÝ VLIV LESŮ V TOMTO SMĚRU PROKÁZAT .

S RÁŽKY HORIZONTÁLNÍ JSOU SRÁŽKY VZNIKAJÍCÍ ZE ZACHYCENÉ MLHY , KTERÁ SE NA LISTECH

DŘEVIN SPOJUJE A V KAPIČKÁCH SPADÁVÁ NA ZEM . V ÝŠE TĚCHTO SRÁŽEK ZÁVISÍ NA VELIKOSTI

ZÁCHYTNÉ PLOCHY , NA POČTU MLHOVÝCH DNŮ V ROCE A NA VODNATOSTI MLHY . P RAKTICKY S

TOUTO FORMOU SRÁŽEK MŮŽEME POČÍTAT AŽ V POLOHÁCH NAD 500 M N . M . V BEZLESÍ SE TÉMĚŘ

ŽÁDNÁ VODA Z HORIZONTÁLNÍCH SRÁŽEK NEZÍSKÁ . R ŮZNÍ AUTOŘI UVÁDĚJÍ ROZDÍLNÉ ÚDAJE O

ZVÝŠENÍ ROČNÍHO ÚHRNU SRÁŽEK ( U NÁS ASI 20%). V ĚTŠÍ VÝZNAM MAJÍ HORIZONTÁLNÍ SRÁŽKY V

OBLASTECH PŘÍMOŘSKÝCH , MENŠÍ VE VNITROZEMÍ . J E TŘEBA JEŠTĚ POZNAMENAT , ŽE V OKRAJOVÉM

PRUHU LESA JSOU SRÁŽKY O 20 AŽ 30% VYŠŠÍ NEŽ UVNITŘ LESA .

T VORBA ROSY V LESE MÁ JEN VÝZNAM BIOLOGICKÝ , PROTOŽE JDE JEN O MALÁ KVANTA VODY ,

KTERÁ STAČÍ JEN NA SMÁČENÍ LISTŮ .

V LIV LESA NA ZISK SNĚHOVÝCH SRÁŽEK JE SLOŽITĚJŠÍ . Č ÁST SNĚHU SE ZADRŽÍ V KORUNÁCH

STROMŮ ( ZEJMÉNA JEHLIČNATÝCH ) A Z TOHO URČITÝ PODÍL PŘICHÁZÍ NAZMAR VÝPAREM . L ES

PRODLUŽUJE DOBU TÁNÍ SNĚHU A UMOŽŇUJE PLNÝ ZÁSAK . K LADNĚ OVLIVŇUJÍ BILANCI VODY ZE

SNĚHU V LESE MENŠÍ PASEKY A PRUHOVÉ HOLOSEČE - SNÍH TU TAJE O 20 AŽ 40 DNÍ DÉLE .

V ÝPAR Z POVRCHU VEGETACE ( INTERCEPCE ) JE PODÍL SRÁŽEK , KTERÉ SE ZADRŽÍ V KORUNÁCH

STROMŮ A SPODNÍM BYLINNÉM PATŘE A ZTRÁCÍ SE VÝPAREM OVZDUŠÍ . Z VODOHOSPODÁŘSKÉHO

HLEDISKA JE TO POLOŽKA ZTRÁTOVÁ . A LE VÝPAR Z PŮDY V LESE BÝVÁ O 50 AŽ 200% NIŽŠÍ NEŽ V

BEZLESÍ .

M NOŽSTVÍ SRÁŽEK ZADRŽENÝCH V KORUNÁCH STROMŮ ZÁVISÍ NA DŘEVINĚ , ZAKMENĚNÍ

POROSTU , VĚKU POROSTU A NA INTENZITĚ SRÁŽEK . P ODOBNĚ JAKO LES ZADRŽUJÍ SRÁŽKY I

ZEMĚDĚLSKÉ KULTURY A UPROSTŘED VEGETAČNÍ DOBY , KDY JSOU VZROSTLÉ A ZAPOJENÉ , SE VÝŠE

JEJICH INTERCEPCE PODSTATNĚ NELIŠÍ OD LESA . C ELKOVĚ JE INTERCEPCE NIŽŠÍ , PROTOŽE OD

PODZIMU DO JARA JSOU MNOHDY TYTO PLOCHY BEZ VEGETACE .

T RANSPIRACE JE FYZIOLOGICKÝ VÝPAR , TJ . VYPAŘOVÁNÍ VODY ROSTLINOU . P OSOUZENÍ SPOTŘEBY

VODY PŘI ASIMILACI A TRANSPIRACI JE UVÁDĚNO RŮZNÝMI AUTORY Z MNOHA HLEDISEK A RŮZNÝCH

MĚŘENÍ .

N APŘÍKLAD PROCENTO CELKOVÉHO VÝPARU Z ÚHRNNÉHO MNOŽSTVÍ SRÁŽEK ( V %):

HOLÁ PŮDA

OBILÍ

OKOPANINY

BOROVÝ POROST

45-50

TRVALÁ LOUKA

SMRČINA

OTEVŘENÁ VODNÍ

PLOCHA

BAŽINATÁ LOUKA

100

N A ODTOK VODY PŮSOBÍ LES JEDNAK KVALITATIVNĚ , JEDNAK KVANTITATIVNĚ . K VALITATIVNÍMU

PŮSOBENÍ LESA NA ODTOK VODY BYLA VĚNOVÁNA VELKÁ POZORNOST A CELKOVĚ JE VLIV LESA NA

ZPŮSOB A PRŮBĚH ODTOKU SRÁŽKOVÝCH VOD HODNOCEN KLADNĚ . L ESNÍ POROSTY A LESNÍ PŮDA

PODMIŇUJÍ :

A ) ZASAKOVÁNÍ VODY DO PŮDY A ZDRŽENÍ ODTOKU ,

B ) HROMADĚNÍ VODY V PŮDNÍ POKRÝVCE A PŮDĚ ,

c) ZPOMALOVÁNÍ ODTOKU VODY PŘEMĚNOU POVRCHOVÉHO ODTOKU V PODZEMÍ

U LESNÍ PŮDY JE VERTIKÁLNÍ POHYB VODY PODSTATNĚ VYŠŠÍ NEŽ U ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD . L EPŠÍ

ZÁSAK Z TAJÍCÍHO SNĚHU JE ZPŮSOBEN TAKÉ TÍM ŽE LESNÍ PŮDA MÉNĚ POMRZÁ A TÁNÍ SNĚHEM V

LESE JE PRODLOUŽENO .

L ESY PŮSOBÍ V KRAJINĚ NA VYROVNANĚJŠÍ ODTOK VODY , SNIŽUJÍ ŠPIČKOVÉ POVODNĚ A NAPÁJEJÍ

LESNÍ VODOTEČE I V DOBĚ SUCHA . P ŘEMĚNA VELKÉ ČÁSTI POVRCHOVÉHO ODTOKU V ODTOK

PODZEMNÍ UDRŽUJE I DOBROU ČISTOTU VODY . L ESNÍ VODOTEČE MAJÍ MNOHEM MÉNĚ SPLAVENIN NEŽ

POTOKY A ŘEKY V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ A LESY CHRÁNÍ PŘED ZANÁŠENÍM RŮZNÁ VODNÍ DÍLA .

O BECNĚ SE VÍ , ŽE V NIŽŠÍCH POLOHÁCH BEZ HORIZONTÁLNÍCH SRÁŽEK KLESÁ MNOŽSTVÍ

ODTÉKAJÍCÍ VODY ZE ZALESNĚNÉHO ÚZEMÍ SE STOUPAJÍCÍ LESNATOSTÍ . Z BEZLESÉHO POVODÍ JE TEDY

VĚTŠÍ ODTOK VODY NEŽ Z POVODÍ ZALESNĚNÉHO A ODSTRANĚNÍM LESŮ STOUPNE MNOŽSTVÍ

ODTÉKAJÍCÍ VODY . A VŠAK VÍME , ŽE V ČLENITÉM RELIÉFU DOCHÁZÍ BEZ LESŮ K PŮDNÍ EROZI , ŽE LESY

BRÁNÍ VZNIKU POVODNÍ . Ř ADA VÝZKUMNÝCH PRACÍ DOKAZUJE , ŽE PO PROVEDENÉ HOLOSEČI SE V

ZALESNĚNÉM POVODÍ ŘEK ZVĚTŠIL ODTOK VODY V URČITÉ OBLASTI . J E NUTNO SI UVĚDOMIT , JAKÝ

VODOHOSPODÁŘSKÝ CÍL JE V URČITÉ OBLASTI NEJAKTUÁLNĚJŠÍ , ZDA ZVÝŠENÍ ABSOLUTNÍHO

MNOŽSTVÍ ODTOKU , NEBO VYROVNANOST VODNÍCH STAVŮ , NEBO ZLEPŠENÍ ČISTOTY A KVALITY

VODY .

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

D ) ZDRAVOTNÍ A HYGIENICKÁ FUNKCE LESA

V ĚTŠINA LIDÍ DNES TRÁVÍ PRACOVNÍ DOBU V TOVÁRNÍCH HALÁCH , KANCELÁŘÍCH A RŮZNÝCH

PROVOZOVNÁCH A PO PRÁCI SE ČASTO VRACÍ DO MNOHOPODLAŽNÍCH DOMŮ , DO ODPŘÍRODNĚNÉHO

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ . Z NEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ VE MĚSTECH , NADMĚRNÝ HLUK , SPĚCH , NERVOVÉ

VYPĚTÍ A MÁLO VHODNÝCH PROSTOR PRO ZOTAVENÍ A UKLIDNĚNÍ JSOU CHARAKTERISTICKÉ PRO

VELKÉ PROCENTO OBYVATELSTVA V PRŮMYSLOVĚ VYSPĚLÝCH ZEMÍCH . L ES JE PROTO VYHLEDÁVÁN

OBYVATELSTVEM PRO ODREAGOVÁNÍ OD TOHOTO STRESOVÉHO ZPŮSOBU ŽIVOTA A K REKREACI .

N EODMYSLITELNOU SOUČÁSTÍ VŠECH LÁZNÍ JSOU BLÍZKÉ DOSTATEČNĚ VELIKÉ LESY A PARKY . I

ROZTROUŠENÁ ZELEŇ V KRAJINĚ MÁ VELKÝ VÝZNAM HYGIENICKÝ A ZDRAVOTNÍ .

J E ŽÁDOUCÍ , ABY PŘÍTOKY VODNÍCH PŘEHRAD S PITNOU VODOU PŘICHÁZELY HLAVNĚ ZE

ZALESNĚNÝCH ÚZEMÍ . O CHRANNÁ PÁSMA U PŘEHRAD MUSÍ BÝT ZALESNĚNA . P ŘÍTOKY ZE

ZALESNĚNÉHO ÚZEMÍ PŘINÁŠEJÍ DO NÁDRŽÍ MNOHEM MÉNĚ MINERÁLNÍCH ŽIVIN ( FOSFORU A

DUSÍKATÝCH LÁTEK ), KTERÉ VE VODĚ PODPORUJÍ ROZVOJ ŘAS , KTERÉ JI ZNEHODNOCUJÍ . P ROTO TAKÉ

VODOHOSPODÁŘI OMEZUJÍ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ V TĚCHTO PÁSMECH A ZEJMÉNA SE UPRAVUJE NEBO

I ZAKAZUJE V LESÍCH U PŘEHRAD A VELKÝCH ODBĚRŮ PITNÉ VODY HNOJENÍ POROSTŮ . V ODA Z

LESNÍCH POTOKŮ OBSAHUJE MNOHEM MÉNĚ CHOROBOPLODNÝCH BAKTERIÍ NEŽ VODA ZE

ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÝCH PŮD . S TEJNÉ TO JE SE ŠKODLIVÝMI ZBYTKY INSEKTICIDŮ , POUŽÍVANÝCH

V DOSTI VELKÉ MÍŘE V ZEMĚDĚLSTVÍ . L ESNÍ POROSTY MAJÍ KLADNÝ VLIV I NA SNIŽOVÁNÍ

RADIOAKTIVITY SRÁŽKOVÉ VODY .

L ESNÍ POROSTY NEBO LESNÍ PÁSY OVLIVŇUJÍ ČIŠTĚNÍ VZDUCHU OD ZDRAVOTNĚ ZÁVADNÝCH

LÁTEK JAKO JE PRACH , AEROSOLY A RADIOAKTIVNÍ PRACH , KTERÉ SE DO OVZDUŠÍ DOSTÁVAJÍ

VĚTŠINOU LIDSKOU ČINNOSTÍ . K LADNÝ VLIV LESŮ SE PROJEVUJE SNIŽOVÁNÍM RYCHLOSTI VĚTRU ,

ZVÝŠENOU TURBULENCÍ NA NÁVĚTRNÉ STRANĚ POROSTŮ I PŘÍMÝM ZACHYCOVÁNÍM NEČISTOT V

KORUNÁCH . V ELKÁ ČÁST ZVLÁŠTĚ DROBNĚJŠÍCH PRACHOVÝCH ČÁSTIC SE USAZUJE PŘÍMO NA

POVRCHU DŘEVIN A ZA DEŠTĚ BÝVÁ SPLACHOVÁNA K ZEMI . L ESNÍ POROSTY MAJÍ TU VÝHODU , ŽE

VZHLEDEM K POVRCHOVÉMU KRYTU LESNÍ PŮDY HRABANKOU A KE ZMENŠENÍ RYCHLOSTI VĚTRU V

LESE PRONIKAJÍ TYTO ČÁSTICE DO POVRCHOVÝCH VRSTEV PŮDY A NEJSOU ZNOVU ZVIŘOVÁNY DO

OVZDUŠÍ . Z BYLÁ ČÁST PRACHOVÝCH ČÁSTIC KLESÁ VLIVEM SNÍŽENÍ RYCHLOSTI VĚTRU A VLIVEM

VZNIKU TURBULENTNÍCH PROUDŮ NAD KORUNAMI A V ZÁVĚTŘÍ STROMŮ K ZEMI .

Z ACHYCOVÁNÍ ŠKODLIVÝCH PLYNŮ DŘEVINAMI JE PODLE NOVÝCH ŠETŘENÍ VELMI MALÉ .

V ĚTŠINOU KONCENTRACE ( NAPŘÍKLAD SO 2 ) JSOU V BEZLESÍ TÉMĚŘ STEJNÉ JAKO V SOUSEDNÍM

POROSTU . V OBLASTECH , KDE ZVÝŠENÉ MNOŽSTVÍ PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ JE DOPROVÁZENO

I VYSOKOU KONCENTRACÍ ŠKODLIVÝCH PLYNŮ , MUSÍME VOLIT DO OCHRANNÝCH LESŮ A PRUHŮ

DŘEVINY RESISTENTNĚJŠÍ VŮČI TĚMTO PLYNŮM , ABY VEGETAČNÍ OCHRANNÝ PÁS BRZY NEZAŠEL . Z A

C ) PŮDOOCHRANNÁ FUNKCE LESA

Ú ZEMÍ NAŠEHO STÁTU JE DOSTI VERTIKÁLNĚ ČLENITÉ , A PROTO JSOU ZNAČNÉ PLOCHY I CELÉ

OBLASTI OHROŽENY EROZÍ . Ú ČINNÝM VEGETAČNÍM KRYTEM , KTERÝ ZABRAŇUJE PŮDNÍ EROZI I NA

VELMI SKLONITÝCH SVAZÍCH JE LES :

NADZEMNÍ ČÁSTI DŘEVIN A ROSTLIN ZMÍRŇUJÍ DOPAD SRÁŽKOVÝCH VOD K PŮDĚ ,

ZACHYCUJÍ JEJICH URČITÉ MNOŽSTVÍ V KORUNÁCH A BRÁNÍ SILNÉMU PROSCHNUTÍ

POVRCHU PŮDY , KTERÉ USNADŇUJE SNADNĚJŠÍ ODNOS ,

VEGETAČNÍ VRSTVA KRYJÍCÍ PŮDU PŘÍMO BRÁNÍ ODNOSU ZEMIN A LESNÍ HRABANKA I

PÓROVITÁ LESNÍ PŮDA UMOŽŇUJÍ SNADNÝ ZÁSAK VODY DO PŮDY A SNIŽUJÍ TAK NA

MINIMUM RYCHLÝ POVRCHOVÝ ODTOK VODY ,

PROKOŘENĚNÍ LESNÍ PŮDY VÁŽE PŮDNÍ SUBSTRÁT , DOBŘE CHRÁNÍ PROTI ODNOSU A

UMOŽŇUJE SNADNĚJŠÍ PRONIKÁNÍ VODY DO PŮDY .

P ŮDOOCHRANNÉ PŮSOBENÍ LESA JE TAK INTENZIVNÍ , ŽE KRITICKÝ SKLON PRO PŮDNÍ EROZI SE U

LESA UDÁVÁ 20 AŽ 30 STUPNI , KDEŽTO U POLÍ 1 AŽ 7 STUPNI A U CEST 5 AŽ 10 STUPNI . V LESÍCH S

PROTIEROZNÍ FUNKCÍ DÁVÁ SE PŘEDNOST DŘEVINÁM S HLUBOKÝM A INTENZIVNÍM ZAKOŘENĚNÍM , S

PAŘEZOVOU A KOŘENOVOU VÝMLADNOSTÍ A S DOBROU TVORBOU HUMUSU . N EJLÉPE PLNÍ TAKOVOU

ÚLOHU SMÍŠENÉ POROSTY , V NICHŽ SE UPLATŇUJÍ BUK , KLEN , JAVOR MLÉČNÝ , JEDLE , HABR , LÍPA ,

DUB ZIMNÍ , JASAN A JEŘÁB . N EJLEPŠÍM ZPŮSOBEM HOSPODAŘENÍ JE CLONNÁ SEČ S DLOUHOU DOBOU

OBNOVNÍ , NĚKDY I FORMA LESA STŘEDNÍHO .

E ROZÍ JE V NAŠEM STÁTĚ OHROŽENO VELKÉ PROCENTO ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD . U DÁVÁ SE , ŽE VODNÍ

EROZÍ JE POSTIŽENO 37% ( PŘES 2,5 MIL . HA ) A VĚTRNOU EROZÍ 29% (2 MIL . HA ) TĚCHTO PŮD .

D OBROU OCHRANOU JSOU LESNÍ NEBO KEŘOVÉ ZASAKOVACÍ PÁSY , UMÍSTĚNÉ V URČITÝCH

VZDÁLENOSTECH OD SEBE . N A OCHRANU PROTI VĚTRNÉ EROZI A VÝSUŠNÝM VĚTRŮM JSOU V

SUCHÝCH OBLASTECH NĚKDY ZAKLÁDÁNY OCHRANNÉ PROTIVĚTRNÉ PÁSY .

L ESNÍ BŘEHOVÉ POROSTY NEBO BŘEHOVÉ PÁSY CHRÁNÍ PROTI EROZI BŘEHY VODOTEČÍ , U NICHŽ

ZACHYCUJÍ A MÍRNÍ NÁRAZY TEKOUCÍ VODY A SVOU KOŘENOVOU SOUSTAVOU VÁŽÍ A UPEVŇUJÍ

BŘEHOVÝ MATERIÁL . O BDOBNĚ PŮSOBÍ OCHRANNÉ LESNÍ POROSTY PROTI VZNIKU LAVIN V HORÁCH .

V PŘÍMOŘSKÝCH LESÍCH SE UŽÍVÁ OCHRANNÉHO VLIVU LESA I NA MOŘSKÉM POBŘEŽÍ .

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

VELMI CITLIVÉ SE POVAŽUJÍ DŘEVINY : JEDLE , SMRK , DOUGLASKA , BOROVICE , LESNÍ LÍPY , TŘEŠEŇ AJ .,

ZA ODOLNĚJŠÍ SE POKLÁDAJÍ : SMRK PICHLAVÝ , SMRK ČERNÝ , BOROVICE ČERNÁ , MODŘÍN , TIS ,

CYPŘÍŠEK L AWSONŮV , DUB ZIMNÍ , DUB ČERVENÝ , TRNOVNÍK , JAVOR MLÉČNÝ , PLATAN , JERLÍN , PTAČÍ

ZOB , BRSLEN A DO URČITÉ MÍRY I BUK A JASAN .

L ES ZACHYCUJE TAKÉ VELKÉ PROCENTO PEVNÝCH I AEROSOLOVÝCH RADIOAKTIVNÍCH ČÁSTIC A

USNADŇUJE JEJICH UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODNĚNÍ .

L ESNÍMU VZDUCHU SE PŘIPISOVAL VELKÝ ZDRAVOTNÍ VÝZNAM A LIDOVĚ SE ZDŮVODŇOVAL

VYSOKÝM OBSAHEM OZÓNU . D NES VÍME , ŽE OZÓN SPÍŠE ŠKODÍ LIDSKÉMU ORGANISMU A VÍME

ROVNĚŽ , ŽE OZÓNU JE V LESNÍM VZDUCHU MÁLO . S KUTEČNÁ ŠETŘENÍ ALE DOKAZUJÍ , ŽE LESNÍ

VZDUCH OBSAHUJE MNOHEM MENŠÍ MNOŽSTVÍ CHOROBOPLODNÝCH BAKTERIÍ , NEŽ BEZLESÍ NEBO

VZDUCH MĚSTSKÝ . Z JISTILO SE NAPŘÍKLAD , ŽE V 1 M 3 MĚSTSKÉHO VZDUCHU JE 500 AŽ 800

CHOROBOPLODNÝCH BAKTERIÍ , KDEŽTO V SOUSEDNÍM LESE JE JICH JEN 40 AŽ 50. T O JE ZPŮSOBENO

TĚKAVÝMI LÁTKAMI VYLUČOVANÉ ROSTLINAMI TZV . FYTONCIDY . F YTONCIDY MOHOU USMRCOVAT

RŮZNÉ BAKTERIE A HMYZ , MOHOU ALE ŠKODIT I JINÝM DRUHŮM ROSTLIN . Ú ČINNÉ FYTONCIDY JSOU

VYLUČOVÁNY NAPŘÍKLAD JALOVCEM , SMRKEM ZTEPILÝM , BOROVICÍ LESNÍ , DUBEM , BŘÍZOU A JINÝMI

DŘEVINAMI . L ESNÍ POROSTY A PARKY KOLEM LÁZNÍ , NEMOCNIC , DĚTSKÝCH ŠKOLEK , ŠKOL A JINÝCH

ZAŘÍZENÍ MAJÍ TEDY VELKÝ VÝZNAM . P OBYT V LESE JE VLASTNĚ URČITÝM DRUHEM LÉČEBNÉHO

PROCESU .

V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH NARŮSTÁ DO NEBEZPEČNÝCH ROZMĚRŮ JINÝ ŠKODLIVÝ ČINITEL PRO

LIDSKÉ ZDRAVÍ - HLUK . D OPRAVNÍ HLUK VE VELKOMĚSTECH DOSAHUJE MÍSTY HODNOTY 80 AŽ 90

D B. I HLUK POD 80 D B PROKAZATELNĚ POŠKOZUJE PSYCHICKOU A NERVOVOU SOUSTAVU A 80 D B JE

POVAŽOVÁNO ZA HRANICI PRO VZNIK ORGANICKÝCH VAD SLUCHU .

K ROMĚ RŮZNÝCH TECHNICKÝCH OPATŘENÍ , VĚTŠINOU POMĚRNĚ NÁKLADNÝCH , MŮŽE POMOCI

SNIŽOVAT HLUČNOST ZELEŇ . Ú ČINNOST JEDNODUCHÝCH PÁSŮ ZELENĚ SE DŘÍVE OPTIMISTICKY

NADHODNOCOVALA . S TROMOŘADÍ A PÁSY ŠIROKÉ 1 AŽ 3 M MAJÍ POMĚRNĚ MALOU ÚČINNOST - DO 5

%. J EJICH ÚČINNOST JE RŮZNÁ VZHLEDEM KE KMITOČTU A NEJÚČINNĚJŠÍ JE NA VLNOVÉ DÉLKY NAD

1500 H Z . Ú ČINNĚJŠÍ JSOU LISTNÁČE S VELKÝM LISTEM ( JAVOR , PLATAN , DUB ČERVENÝ ).

J EHLIČNANY MAJÍ MENŠÍ ÚČINNOST .

Š IRŠÍ LESNÍ PÁSY A LESNÍ POROSTY MAJÍ ÚČINNOST VYŠŠÍ . K ÚČINNÉMU TLUMENÍ DOPRAVNÍHO

HLUKU JE TŘEBA LESNÍ PÁS ŠIROKÝ ASPOŇ 80 M . K JEHO ÚČINNOSTI PŘISPÍVÁ , JSOU - LI JEHO OKRAJE

AŽ K ZEMI . V E STARŠÍCH POROSTECH ZVYŠUJE ÚČINNOST KEŘOVÉ PATRO , NEBO SPODNÍ STINNÉ

DŘEVINY .

J E TŘEBA JEŠTĚ UPOZORNIT , ŽE LES MÁ VLIV NA PRŮBĚH TEPLOT . V HORKÝCH LETNÍCH DNECH JE

VZDUCH V LESE CHLADNĚJŠÍ , V ZIMĚ NAOPAK TEPLEJŠÍ . P ŘÍZNIVĚ PŮSOBÍ I VYŠŠÍ RELATIVNÍ VLHKOST

VZDUCHU . P ŮSOBENÍ VĚTRU JE V LESE TLUMENO . N A ZRAK DOBŘE PŮSOBÍ I STŘÍDÁNÍ SVĚTLA A STÍNU

V LESE .

E ) REKREAČNÍ FUNKCE LESA

N EJVHODNĚJŠÍ A NEJCENNĚJŠÍ OBJEKTY PRO REKREACI JSOU VODNÍ PLOCHY A LES . P ŘÍMĚSTSKÉ

LESY MAJÍ VELKÝ VÝZNAM ZVLÁŠTĚ PRO POLODENNÍ REKREACI A MĚSTA BY NEMĚLA PŘIPOUŠTĚT

ÚBYTEK LESŮ VE SVÉM OKOLÍ . K AŽDÉ MĚSTO S POČTEM OBYVATEL NAD 20 TISÍC A ZVLÁŠTĚ

PRŮMYSLOVÁ MĚSTA , MĚLA BY MÍT SVŮJ PŘÍMĚSTSKÝ LES , KTERÝ BY NAVAZOVAL NA MĚSTSKOU

ZELEŇ A SLOUŽIL BY KAŽDODENNÍ REKREACI OBYVATEL .

P OROVNEJME ROZLOHY PŘÍMĚSTSKÝCH LESŮ U NÁS A V ZAHRANIČÍ : P RAHA MÁ 2 570 HA

PŘÍMĚSTSKÝCH LESŮ , B RNO (3 270 HA ), B RATISLAVA (5 700 HA ), P LZEŇ (360 HA ), F RANKFURT N .

M. (5.000 HA ), N ORIMBERK (25 700 HA ).

L ESY , LESNÍ KOMPLEXY MAJÍ VELKÝ VÝZNAM I PRO REKREACI VÍKENDOVOU , PRÁZDNINOVOU - A

JAK V LETĚ TAK I V JINÝCH ROČNÍCH OBDOBÍCH .

3. L ES JAKO ZDROJ DŘEVNÍ SUROVINY

Z NAČNÁ ČÁST LESŮ NA CELÉM SVĚTĚ JE ZEJMÉNA ZDROJEM DŘÍVÍ , VELMI DŮLEŽITÉ SUROVINY

PRO NEJRŮZNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ ODVĚTVÍ A DODÁVKU ENERGIE . P ŘESTOŽE JE DŘÍVÍ NĚKDY

NAHRAZOVÁNO JINÝMI MATERIÁLY , SPOTŘEBA DŘÍVÍ VE SVĚTĚ STÁLE STOUPÁ A TĚŽBY DŘEVA SE

ZVYŠUJÍ .

T AB . Č . 1

P ŘEHLED LESNATOSTI VE SVĚTĚ

S VĚTADÍL

PŮDA POKRYTÁ

LESEM

LESNATOST

MIL . HA

A FRIKA

303

S EV . A STŘ . A MERIKA

581

J IŽNÍ A MERIKA

863

A SIE ( BEZ SSSR)

500

E VROPA ( BEZ SSSR)

138

O CEÁNIE

BÝV . SSSR

738

C E L K E M

3215 25

R OČENKA FAO 1996

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

T AB . Č . 3

T ĚŽBY DŘÍVÍ V RŮZNÝCH ČÁSTECH

SVĚTA

V MIL . M 3

T AB . Č . 2

P ŘEHLED LESNATOSTI NĚKTERÝCH

EVROPSKÝCH STÁTŮ

S TÁT

PŮDA POKRYTÁ LESEM LESNATOST

S VĚTADÍL

1962

1970

1980

1990

1995

1996

96/62

MIL . HA

F INSKO

21,7

A FRIKA

240

294

383

511

571

588

2,5

Š VÉDSKO

23,5

S EV .A MERIKA

433

492

629

718

762

756

1,7

R AKOUSKO

3,9

J IŽNÍ A MERIKA

190

229

281

342

322

323

1,7

S LOVENSKÁ

REPUBLIKA

2,0

A SIE ( BEZ SSSR) 519

640

908

1074

1151

1185

2,3

E VROPA ( BEZ

SSSR)

316

332

334

399

488

452

1,4

Č ESKÁ REPUBLIKA

2,6

N ĚMECKO

10,2

SSSR

353

385

357

364

----

---

P OLSKO

8,7

O CEANIE

2,3

Š VÝCARSKO

1,1

C E L K E M

2073

2399

2927

3449

3344

3354

1,6

F RANCIE

14,0

R OČENKA FAO 1996

I TÁLIE

8,7

Š PANĚLSKO

11,8

P ODÍL PALIVOVÉHO DŘÍVÍ JE V NĚKTERÝCH ČÁSTECH SVĚTA VÝRAZNĚ VYSOKÝ . J SOU OBLASTI ,

KDE DŘÍVÍ ( MÍSTY TAKÉ TRUS ZVÍŘAT ) JE JEDINÝM ENERGETICKÝM ZDROJEM ( TEPLO A PŘÍPRAVA

POKRMŮ ). N APŘÍKLAD V B RAZÍLII SE POČÍTÁ NA JEDNOHO OBYVATELE S ROČNÍ SPOTŘEBOU

PALIVOVÉHO DŘÍVÍ PŘES 1 M 3 , V I NDII PŘES 2,75 M 3 , V G ABUNU PŘES 2 M 3 ( ROZUMÍ SE DŘÍVÍ NEBO ZE

DŘEVA VYROBENÉ DŘEVĚNÉ UHLÍ ).

H OLANDSKO

0,3

S POJENÉ KRÁLOVSTVÍ

2,2

I RSKO

0,4

R OČENKA FAO 1996

S VĚTOVÉ ZÁSOBY DŘÍVÍ JSOU SCHOPNY ZATÍM KRÝT POTŘEBU . Z ÁSOBY NEJSOU ROZLOŽENY

ROVNOMĚRNĚ A TÉMĚŘ POLOVINA LESŮ Z EMĚ JE DOSUD NEPŘÍSTUPNÁ . D ŘÍVÍ SE CÍLEVĚDOMĚ TĚŽÍ

POUZE NA JEDNÉ TŘETINĚ CELKOVÉ ROZLOHY LESŮ . V POSLEDNÍCH LETECH SE MÍRNĚ ZVĚTŠUJE

VÝMĚRA LESŮ V E VROPĚ . V TROPICKÝCH OBLASTECH SE VŠAK ROZSÁHLÉ PLOCHY ODLESŇUJÍ

(B RAZÍLIE - POVODÍ A MAZONKY , A FRIKA - SAHELIZACE ), JINDE JSOU LESY POŠKOZOVÁNY IMISEMI .

Z HLEDISKA POTŘEBY A TĚŽBY DŘEVA JAKO SUROVINY MAJÍ LESY RŮZNOU HODNOTU V RŮZNÝCH

ČÁSTECH SVĚTA . T O JE OVLIVNĚNO ŘADOU SKUTEČNOSTÍ . N APŘÍKLAD V MÍRNÉM PÁSMU JSOU LESNÍ

POROSTY TVOŘENY NĚKOLIKA DRUHY DŘEVIN A ČASTO V URČITÉ OBLASTI VÝRAZNĚ DOMINUJE JEDNA

DŘEVINA . T ROPICKÉ LESY MAJÍ OBVYKLE DRUHOVOU SKLADBU VELMI ROZMANITOU NA NÍŽ SE PODÍLÍ

DESÍTKY RŮZNÝCH DŘEVIN , Z NICHŽ JEN NĚKTERÉ JSOU DOBŘE ZPENĚŽITELNÉ .

P ODÍL PALIVOVÉHO DŘÍVÍ JE RŮZNĚ VYSOKÝ . M OŽNOST , ZPŮSOBY , ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ SE

MĚNÍ PODLE HOSPODÁŘSKÉ A TECHNICKÉ ÚROVNĚ ( ZEMĚ , STÁT , OBLASTI ).

T AB . Č .4

T ĚŽBA DŘÍVÍ V NĚKTERÝCH

STÁTECH ( ROK 1996)

S VĚTADÍL S TÁT

C ELKEM J EHL . L IST . O STATN

J EHL . L IST . O STATNÍ

MIL . M 3

A FRIKA -

588

504

3,4 85,7 10,9

S .A MERIKA

USA

495

277 214

56,0 43,2

0,8

K ANADA

188

158

84,0 16,0

0,0

J .A MERIKA

B RAZILIE

220

154

20,0 70,0 10,0

C HILE

67,7 32,3

0,0

K OLUMBIE

4,8 76,2 19,0

A RGENTINA

36,4 54,5

9,1

A SIE

Č ÍNA

313

152 161

48,6 51,4

0,0

I NDIE

304

281

3,6 92,4

3,9

I NDONEZIE

201

200

0,5 99,5

0,0

Lesní hospodářství

_____ _ __________ __________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

________ _ __________ ______________________________________________________________________ _

B ANGLADEŠ

0,0 100,0 0,0

I TALIE

2,9

4,3

4,2

3,9

J APONSKO

78,3 21,7

0,0

P OLSKO

1,5

2,2

2,4

E VROPA

R USKÁ FED .

72,9 27,1

0,0

R UMUNSKO

0,3

1,7

1,5

0,4

Š VÉDSKO

91,1 8,9

0,0

Š PANĚLSKO

0,2

1,9

2,3

2,6

2,7

F INSKO

83,0 17,0

0,0

Š VÉDSKO

1,1

1,3

F RANCIE

53,7 46,3

0,0

R USKÁ FEDERACE 2,6

13,9

12,1

3,9

N ĚMECKO

74,4 25,6

0,0

O CEANIE

0,4

1,4

1,8

2,3

2,2

P ORTUGALSK

26,3 21,1 52,6

R OČENKA FAO 1996

D O OSTATNÍCH DŘEVIN JSOU V ROČENCE ZAHRNUTY STÁLEZELENÉ DŘEVINY , DŘEVINY POSKYTUJÍCÍ

CENNÉ DŘEVO PRO NÁBYTKÁŘSKÝ PRŮMYSL .

A VÝROBĚ PAPÍRU SE PODÍLÍ 70% S EVERNÍ A MERIKA A E VROPA ( S A SIÍ PRODUKUJE 90%

PAPÍRU A KARTONŮ ). N A PRODUKCI A SIE SE NEJVÍCE PODÍLÍ J APONSKO A Č ÍNA (82% PRODUKCE

A SIE ). Ř ADA STÁTŮ SVOJI POTŘEBU PAPÍRU KRYJE ZCELA NEBO Z ČÁSTI IMPORTEM . N EJVYŠŠÍ VZRŮST

CELKOVÉ VÝROBY PAPÍRU A KARTONŮ JE V A FRICE (70% SE NA NĚM PODÍLÍ JAR).

A CELÉM SVĚTĚ STOUPAJÍ TĚŽBY DŘÍVÍ , VZRŮSTÁ OBJEM ZPRACOVÁNÍ DŘEVA ( MECHANICKÉ ,

POLOMECHANICKÉ I CHEMICKÉ A JINÉ ). Z VYŠUJÍCÍ SE SPOTŘEBA DŘEVA SOUVISÍ SE STOUPAJÍCÍ

ÚROVNÍ I SE VZRŮSTEM POČTU OBYVATEL NA CELÉM SVĚTĚ . Z DÁNLIVĚ ŘEŠÍ TENTO PROBLÉM

UPLATŇOVÁNÍ JINÝCH MATERIÁLŮ VE VŠECH OBORECH LIDSKÉ ČINNOSTI . N ENÍ TOMU TAK VE

SKUTEČNOSTI . N APŘÍKLAD VE STAVEBNICTVÍ POKLESLA SPOTŘEBA DŘÍVÍ NA 1 M 3 OBESTAVĚNÉHO

PROSTORU ( VÍCE SE UPLATŇUJE BETON , ŽELEZO , HLINÍK , SKLO , UMĚLÉ HMOTY ATD .), ALE PROTOŽE

STOUPÁ CELKOVÝ OBJEM VÝSTAVBY NA CELÉM SVĚTĚ , STOUPÁ I SPOTŘEBA DŘEVA VE STAVEBNICTVÍ .

K LESÁ SPOTŘEBA DŘÍVÍ NA VÝROBU ŽELEZNIČNÍCH PRAŽCŮ , DŮLNÍCH VZPĚR , ALE ZVYŠUJE SE

SPOTŘEBA NA VÝROBU BUNIČINY , PAPÍRU , DÝH , DŘEVOTŘÍSKOVÝCH A DŘEVOVLÁKNITÝCH DESEK ,

OBALŮ ATD .

Z PRACOVÁNÍ DŘEVA JE VELMI ROZMANITÉ . U RČITÝ PŘEHLED NA ÚROVEŇ ZPRACOVÁNÍ NÁM

MOHOU POSKYTNOUT DVA TYPY ÚDAJŮ :

VÝROBA VELKOPLOŠNÉHO MATERIÁLU NA BÁZI DŘEVA ( DÝHY , PŘEKLIŽKY ,

DŘEVOTŘÍSKOVÉ A DŘEVOVLÁKNITÉ DESKY ) A

VÝROBA PAPÍRU A KARTONŮ ( PŘÍPADNĚ VÝROBA BUNIČINY ).

T AB . Č . 5 V ÝROBA DÝH , PŘEKLIŽEK , DŘEVOTŘÍSKOVÝCH A DŘEVOVLÁKNITÝCH

DESEK

S VĚTADÍL S TÁT

1962

1987

1990

1995

1996

MIL . M 3

A FRIKA -

0,4

1,9

1,8

S .A MERIKA

17,3

41,8

39,2

47,4

49,9

T AB . Č . 6 V ÝROBA PAPÍRŮ A KARTONŮ

USA

14,9

32,1

38,1

39,0

S VĚTADÍL S TÁT

1962

1987

1990

1995

1996

K ANADA

2,2

6,8

6,3

8,4

9,9

MIL . M 3

J .A MERIKA

0,5

3,9

4,2

5,8

6,0

A FRIKA -

0,4

2,5

2,8

2,7

B RAZILIE

0,3

2,5

2,9

3,6

S.A MERIKA

86,4

91,6

107,4 106,9

A SIE

3,2

16,9

27,7

43,8

45,3

USA

37,5

85,5

85,1

Č ÍNA

0,3

3,2

3,4

14,4

15,3

K ANADA

16,5

18,7

18,4

J APONSKO

2,2

9,5

8,6

7,1

J.A MERIKA

1,4

7,6

7,7

9,2

9,3

E VROPA

10,7

33,7

44,7

44,2

A SIE

9,4

43,5

54,7

77,5

81,9

ČSSR

0,4

1,4

J APONSKO

5,7

22,5

28,1

29,6

30,0

ČR

0,8

1,0

E VROPA

60,4

82,1

80,9

0,3

ČSSR

0,7

1,3

F INSKO

1,4

1,3

1,4

1,5

ČR

0,7

0,6

F RANCIE

1,1

2,6

3,1

3,9

4,2

0,3

NDR

0,4

1,2

F INSKO

2,5

8,8

10,9

10,4

NSR

2,4

6,9

8,5

F RANCIE

2,8

5,8

8,6

8,5

N ĚMECKO

10,6

10,4

NSR

3,6

9,9

11,9

14,8

14,7

Lesní hospodářství

________ _________________________________________________________________________________ _

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

I TALIE

1,8

4,8

5,6

6,8

6,9

T AB . Č. 7

Š VÉDSKO

2,4

7,8

8,4

9,2

9,0

Z ALESŇOVÁNÍ A VÝCHOVNÉ ZÁSAHY , HOLINA

R USKÁ FEDERACE 3,7

10,2

10,7

4,1

3,2

O CEANIE

0,7

2,3

2,8

3,2

2,7

Z ALESŇOVÁNÍ V ÝCH . ZÁSAHY

OLINA

R OK

1000 HA

1980

29,34

146,4

33,78

L ES JAKO ZDROJ DŘEVNÍ SUROVINY NEMÁ NEOMEZENÉ MOŽNOSTI . R OZLOHA DOSUD NETĚŽENÝCH

LESŮ SE VE SVĚTĚ NEUSTÁLE ZMENŠUJE . H OSPODAŘENÍ V LESÍCH SE SNAHOU ZACHOVÁNÍ , PŘÍPADNĚ

ZVÝŠENÍ PRODUKCE DŘEVA SE ZAČALO V E VROPĚ PROJEVOVAT JIŽ V MINULÉM STOLETÍ , I KDYŽ PRVNÍ

NÁZNAKY JSOU DALEKO STARŠÍ .

S TAV LESŮ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ JSOU VÝSLEDKEM PŮSOBENÍ CELÉ ŘADY FAKTORŮ A VLIVŮ .

Z VLÁŠTNÍ ROLI HRAJE DLOUHODOBÝ INTERVAL , KTERÝ UPLYNE OD VYKLÍČENÍ SEMENE AŽ DO DOBY ,

KDY DOSPĚLÝ STROM JE POKÁCEN , ABY JEHO DŘEVO MOHLO BÝT VYUŽITO . V ČASE , KTERÝ UPLYNE

OD ZALOŽENÍ LESNÍHO POROSTU DO DOBY , KDY JE POROST PLNĚ FUNKČNÍ A POTÉ DO OBDOBÍ , KDY JE

NEZBYTNÉ PRO UDRŽENÍ OPTIMÁLNÍHO PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA TENTO POROST OPĚT OBNOVIT ,

PROMÍTAJÍ SE V LESE VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ NĚKOLIKA LIDSKÝCH GENERACÍ , ZMĚNY EKONOMICKÉ

I SPOLEČENSKÉ . J E NUTNO SI UVĚDOMIT , ŽE DNEŠNÍ STOLETÉ POROSTY VZNIKALY V DEVATENÁCTÉM

STOLETÍ A PROMÍTNOUT SI KALEIDOSKOP VŠECH ZMĚN , KTERÉ OD TÉTO DOBY PROBĚHLY .

1985

37,92

90,1

39,16

1990

36,61

119,8

37,54

1995

32,48

156,2

32,43

1996

31,21

164,6

26,62

1997

27,20

186,2

24,89

1998

26,89

184,6

23,60

Z CELKOVÉ VÝMĚRY LESNÍ PŮDY ČR ZAUJÍMAJÍ 2 630 320 HA LESNÍ POROSTY A Z TOHO 50 888 HA

( NECELÁ 2%) TVOŘÍ OSTATNÍ POZEMKY POTŘEBNÉ PRO PROVOZ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ( JAKO JSOU

LESNÍ CESTY , PRŮSEKY , SKLÁDKY A SKLADY DŘEVA , LESNÍ ŠKOLKY A SEMENNÉ PLANTÁŽE , POZEMKY

ZASTAVĚNÉ PROVOZNÍMI BUDOVAMI APOD .)

C HARAKTERISTICKÝM RYSEM LESŮ ČR JE VELKÁ ROZMANITOST PODMÍNEK A STANOVIŠŤ NA NICHŽ

ROSTOU . D RUHOVÉ SLOŽENÍ LESŮ JE JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH KVALITATIVNÍCH UKAZATELŮ STAVU

LESA . D RUHOVÁ SKLADBA ZAKLÁDANÝCH POROSTŮ OVLIVŇUJE VÝSLEDKY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

PO VÍCE NEŽ STO LET . N A DRUHOVÉ SKLADBĚ DŘEVIN A NA PROSTOROVÉM USPOŘÁDÁNÍ DŘEVIN V

ZAKLÁDANÝCH POROSTECH ZÁVISÍ NEJEN VÝŠE A KVALITA PRODUKCE , ALE I ODOLNOST LESNÍCH

POROSTŮ VŮČI ŠKODLIVÝM ČINITELŮM - BOŘIVÉMU VĚTRU , HMYZÍM ŠKŮDCŮM , HOUBOVÝM

CHOROBÁM , IMISÍM APOD .

S OUČASNÝ PODÍL JEDNOTLIVÝCH DŘEVIN A JEJICH PŘIROZENÝ PODÍL PRO NAŠE PODMÍNKY

UKAZUJE NA NUTNOST VÝRAZNĚ ZVÝŠIT PODÍL LISTNATÝCH DŘEVIN PŘI ZALESŇOVÁNÍ A TOMU CÍLI I

PODŘÍDIT VÝCHOVNÉ ZÁSAHY TAK , ABY SE DŘEVINNÁ SKLADBY PŘIBLÍŽILA PŘIROZENÉMU PODÍLU .

T O NENÍ ÚKOL JEN NA NĚKOLIK LET , ALE NA CELÁ DESETILETÍ NEBO I DOBY OBMÝTÍ . T ENTO ÚKOL JE

ŘEŠEN JIŽ I PLATNÝM LESNÍM ZÁKONEM , KDE JE POŽADAVEK NA VYŠŠÍ PODÍL MELIORAČNÍCH DŘEVIN

STANOVEN .

4. L ESY V Č ESKÉ REPUBLICE

R OZLOHA LESNÍ PŮDY V Č ESKOSLOVENSKU SE ZVĚTŠUJE PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE . P RVNÍ ÚDAJ

O ROZLOZE LESNÍ PŮDY V Č ECHÁCH , NA M ORAVĚ A VE S LEZKU POCHÁZÍ Z LESNÍHO STATISTICKÉHO

ŠETŘENÍ Z ROKU 1920. T ENTO ÚDAJ BYL POZDĚJI BILANČNĚ UPRAVOVÁN PRO ZMĚNĚNÉ HRANICE

TEHDEJŠÍHO Č ESKOSLOVENSKA . V ÝMĚRA LESNÍ PŮDY SE PŘÍLIŠ NEZMĚNILA A DO ROKU 1930 JÍ

UBYLO O 0,6%. K VÝRAZNÝM ZMĚNÁM DOŠLO V POVÁLEČNÉM OBDOBÍ . J EN DO ROKU 1960

NAROSTLA VÝMĚRA LESNÍ PŮDY ( OPROTI ROKU 1930) O 6,4%.

R ŮST VÝMĚRY LESŮ PROBÍHÁ RELATIVNĚ POMALU . N A ÚBYTKU SE PODÍLÍ NEJVĚTŠÍ MĚROU

INVESTIČNÍ VÝSTAVBY , NAOPAK ZVĚTŠENÍ VÝMĚRY LESNÍ PŮDY JE Z DŮVODŮ ZALESŇOVÁNÍ

NEVYUŽÍVANÝCH A MÁLO ÚRODNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD ZEJMÉNA V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH

OBLASTECH . K VANTITATIVNĚ JE TAKÉ ÚBYTEK NAHRAZOVÁN PŘESUNEM NELESNÍCH POZEMKŮ DO

LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU A JEJICH ZALESNĚNÍM . Z HLEDISKA KVALITY JSOU VĚTŠINOU ODNÍMANÉ

POZEMKY PRODUKČNĚ I HOSPODÁŘSKY HODNOTNĚJŠÍ NEŽ POZEMKY DO LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU

PŘIBÝVAJÍCÍ . B ĚHEM DESETI LET (1978 - 1986) BYLO V ČR Z LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU TRVALE

VYŇATO 14 865 HA . O BJEM ZALESNĚNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PLOCH A NÁKLADŮ NA TOTO ZALESNĚNÍ

JE UVEDEN V NÁSLEDUJÍC TABULCE :

T AB . 8 Z ASTOUPENÍ DŘEVIN V ČR V %

P ODÍL

P ŘIROZENÝ

PODÍL

D OPORUČENÝ

PODÍL

D ŘEVINA

S MRK

55,4

36,5

J EDLE

1,0

4,4

B OROVICE

18,0

5,4

16,8

M ODŘÍN

3,6

4,5

Lesní hospodářství

______________ _____________________________________________________________________ _______

Lesní hospodářství

_____________ ____________________________________________________________ _________________

O STATNÍ

0,2

2,2

P OLSKO

1380

163

3,60

3,38

C ELKEM

JEHLIČNATÉ

78,1

34,4

64,4

R AKOUSKO

953

286

6,60

5,23

S LOVINSKO

224

208

5,50

2,79

D UB

6,3

17,2

Š PANĚLSKO

450

4,27

2,85

B UK

5,8

37,9

Š VÉDSKO

2471

112

4,13

2,73

J AVOR , J ASAN

1,8

2,2

Š VÝCARSKO

360

329

5,32

5,27

T VRDÉ LISTNATÉ

1,2

2,3

1,2

V ELKÁ B RITANIE

203

5,04

3,70

M ĚKKÉ LISTNATÉ

6,8

5,2

R OČENKA M ZE 1996

C ELKEM LISTNATÉ

21,9

65,6

35,6

V PRŮBĚHU POSLEDNÍCH 40 LET POKLESLO V ČR ZASTOUPENÍ JEHLIČNATÝCH DŘEVIN O 6,5% VE

PROSPĚCH LISTNÁČŮ . R ELATIVNĚ NEJVÝZNAČNĚJŠÍ BYL ÚBYTEK JEDLE .

Č ESKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ JE NA VELMI DOBRÉ ÚROVNI V RÁMCI CELÉ E VROPY . E VROPA PATŘÍ K

PRŮMĚRNĚ LESNATÝM KONTINENTŮM . L ESY ZDE POKRÝVAJÍ 28% SOUŠE . I KDYŽ PO CELÁ DLOUHÁ

STALETÍ DOCHÁZELO V E VROPĚ K ODLESŇOVÁNÍ A K PŘEMĚNĚ LESNÍ PŮDY NA ZEMĚDĚLSKOU , JE V

SOUČASNÉ DOBĚ TENTO PROCES ZASTAVEN . H ISTORIE DOSTATEČNĚ VÁŽNĚ PROKÁZALA EKOLOGICKÉ

NÁSLEDKY ODLESŇOVÁNÍ .

V ĚKOVÁ STRUKTURA LESŮ V ČR NENÍ OPTIMÁLNÍ , PROTOŽE JE :

NEDOSTATEK POROSTŮ NEJMLADŠÍCH VĚKOVÝCH STUPŇŮ ( DO 40 LET )

PŘEBYTEK POROSTŮ STŘEDNÍHO VĚKU (41 - 90 LET )

NEDOSTATEK MÝTNĚ ZRALÝCH POROSTŮ (91 - 110 LET )

PŘEBYTEK POROSTŮ PŘESTÁRLÝCH (111 - 130 A VÍCE LET )

5. V ÝVOJ MAJETKOVÉ DRŽBY LESŮ

A Ž DO VZNIKU SAMOSTATNÉ Č ESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY PATŘILO STÁTU NECELÉ PROCENTO

LESŮ . T EPRVE PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE V DŮSLEDKU POLITICKÉ SITUACE SE PODÍL STÁTNÍCH LESŮ

NEUSTÁLE ZVYŠOVAL AŽ V OSMDESÁTÝCH LETECH ZAHRNOVAL PŘES DEVADESÁT PĚT PROCENT . P O

ROCE 1990 SE ZNOVU VRACELY LESNÍ MAJETKY PŮVODNÍM VLASTNÍKŮM . T ENTO PROCES PRAKTICKY

TRVÁ JEŠTĚ V SOUČASNÉ DOBĚ .

J AK K TOMU POSTUPNĚ DOCHÁZELO . P OSTUPNĚ BYLA VYDÁNA TATO ZÁKONNÁ OPATŘENÍ :

Z ÁKON Č . 215/1919 S B . „ ZÁBOROVÝ “ A Č . 81/1920 S B . „ PŘÍDĚLOVÝ “ , PODLE KTERÝCH

PODLÉHALY ZÁBORU SOUKROMÉ A CÍRKEVNÍ MAJETKY NAD 250 HA . V LETECH 1920 A 1937 BYLY

PŘEVEDENY LESY O ROZLOZE CCA 483 TIS . HA Z MAJETKU BÝVALÉ KORUNY , VELKOSTATKÁŘŮ A

CÍRKVE DO DRŽBY STÁTU , ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY A LESNÍCH DRUŽSTEV .

Z ÁKON Č . 320/1920 S B . „ NÁHRADOVÝ “ STANOVIL NÁHRADY ZA PŘEVZATOU PŮDU A TERMÍNY

MAJETKOVÉHO VYROVNÁNÍ . M AJETEK BÝVALÉ KORUNY BYL ZESTÁTNĚN BEZ NÁHRADY .

D EKRETEM PRESIDENTA REPUBLIKY Č . 12/1945 S B . BYL ZKONFISKOVÁN MAJETEK M AĎARŮ ,

N ĚMCŮ A NEPŘÁTEL REPUBLIKY . Z ABRÁNO BYLO 1 080 TIS . HA VELKOSTATKÁŘSKÝCH A DROBNÝCH

LESŮ , KTERÉ BYLY PŘIDĚLENY STÁTU , SVAZKŮM ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY A LESNÍM DRUŽSTVŮM .

Z ÁKONEM Č . 124/1947 S B . ( REVIZE POZEMKOVÉ REFORMY ) BYLO ZESTÁTNĚNO 300 TIS . HA

LESŮ VELKOSTATKŮ , CÍRKVE A LESŮ NADAČNÍCH .

Z ÁKON Č . 143/1947 S B . („ LEX S CHWARZENBERG “) ZESTÁTNIL 50 TIS . HA HLUBOKÝCH LESŮ ,

KTERÉ BYLY PŮVODNĚ PŘEDÁNY ZEMI ČESKÉ .

V ÝŠE A STRUKTURA POROSTNÍCH ZÁSOB DŘEVA A JEJICH VÝVOJ ZEJMÉNA VE VZTAHU K VĚKOVÉ

STAVBĚ LESŮ JSOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍM UKAZATELEM STAVU LESA JAK Z HLEDISKA PRODUKCE , TAK I Z

HLEDISKA MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ . V ÝVOJ POROSTNÍCH ZÁSOB DŘEVA ZÁVISÍ PŘEDEVŠÍM NA

VÝVOJI VĚKOVÝCH STUPŇŮ , PONĚVADŽ S VĚKEM SE MĚNÍ PŘÍRŮST DŘEVA A OBECNĚ SE ZVYŠUJE

POROSTNÍ ZÁSOBA .

P RŮMĚRNÁ POROSTNÍ ZÁSOBA NA 1 HA V ČR DOSAHUJE 235 M 3 . T ÍMTO UKAZATELEM SE ČR ŘADÍ

KE SVĚTOVÉ ŠPIČCE - NA TŘETÍ MÍSTO ZA Š VÝCARSKO A R AKOUSKO . P OROVNEJME V TÉTO

SOUVISLOSTI SITUACI V LESÍCH HOSPODÁŘSKY VYUŽÍVANÝCH V Č ESKOSLOVENSKU A V NĚKTERÝCH

STÁTECH E VROPY .

T AB . Č . 9

Z ÁSOBY DŘEVA , PŘÍRŮST , TĚŽBA U VYBRANÝCH STÁTŮ

Z ÁSOBA DŘEVA P ŘÍRŮST T ĚŽBA

S TÁT

C ELKEM NA HA

MIL . M 3

M 3/ HA

Č ESKÁ REPUBLIKA 654

253

7,13

5,27

S LOVENSKO

277

234

6,64

3,56

F INSKO

1679

3,57

2,95

F RANCIE

1742

140

5,29

3,85

I TALIE

743

169

3,98

1,81

N ĚMECKO

2674

271

6,85

4,34

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Lesní hospodářství

__________________________________________________________________________________________

Z ÁKON Č . 46/1948 S B . ( NOVÁ POZEMKOVÁ REFORMA ) NAŘIZOVAL PŘEVZETÍ DO STÁTNÍ DRŽBY

37 TIS . HA VELKOSTATKÁŘSKÝCH A ZBYTKOVÝCH LESŮ .

Z ÁKON Č . 279/1949 S B . SE TÝKAL PŘEVZETÍ LESŮ NÁRODNÍCH VÝBORŮ DO MAJETKU STÁTU .

V LÁDNÍ NAŘÍZENÍ Č . 81/1958 S B . UKLÁDALO PŘEVZETÍ DRUŽSTEVNÍCH LESŮ DO MAJETKU STÁTU .

Z ÁKON Č . 229/91 S B . ZMÍRNIL NÁSLEDKY NĚKTERÝCH MAJETKOVÝCH KŘIVD K NIMŽ DOŠLO

VŮČI VLASTNÍKŮM ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO MAJETKU V OBDOBÍ LET 1948 AŽ 1989. Z ÁROVEŇ

ZŘÍDIL P OZEMKOVÝ FOND , KTERÝ SPRAVUJE NEMOVITOSTI VE VLASTNICTVÍ STÁTU , VYDÁVÁ JEJ

PŮVODNÍM VLASTNÍKŮM NA ZÁKLADĚ ROZHODNUTÍ P OZEMKOVÝCH ÚŘADŮ A UMOŽŇUJE VYPOŘÁDAT

NÁHRADY ZA POŠKOZENÝ NEBO NEPŘEVODITELNÝ MAJETEK .

P RÁVNÍ NORMY TÝKAJÍCÍ SE MAJETKOVÉ DRŽBY LESŮ VZNIKALY AŽ PO ROCE 1918. P ŘED TÍMTO

ROKEM NEBYLA ŽÁDNÁ PRÁVNÍ NORMA OMEZUJÍCÍ ROZSAH DRŽBY .

L ESY STÁTNÍ ZAHRNOVALY LESY VE SPRÁVĚ PODNIKŮ S TÁTNÍ LESY , TJ . VOJENSKÉ , LESNICKÝCH

FAKULT , ŠKOL A JINÝCH STÁTNÍCH ORGANIZACÍ . D NES LESY VE SPRÁVĚ STÁTU SPRAVUJÍ STÁTNÍ

PODNIKY L ESY Č ESKÉ REPUBLIKY JEJICHŽ ZAKLADATELEM JE M INISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A

V OJENSKÉ LESY A STATKY JEJICHŽ ZAKLADATELEM JE M INISTERSTVO OBRANY . D ALŠÍ STÁTNÍ LESY

JSOU VE SPRÁVĚ NÁRODNÍCH PARKŮ A JEJICH ZŘIZOVATELEM JE M INISTERSTVO ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ .

L ESY FONDOVNÍ A NADAČNÍ BYLY LESY SPRAVOVANÉ ZPRAVIDLA DVĚMA INSTITUCEMI , ( STÁTNÍ ,

SAMOSPRÁVNÍ ČI CÍRKEVNÍ ). Z HLEDISKA CÍSAŘSKÉHO PATENTU Z R . 1852 SE POKLÁDALY ZA LESY

SOUKROMÉ .

T AB . Č . 10 V ÝVOJ DRŽBY LESŮ V Č ESKÉ REPUBLICE

R OK

O BCE

L ESNÍ

DRUŽSTV

JZD N ADACE Š LECHTA S OUKROMÉ

L ESY OBECNÍ A SAMOSPRÁVNÍ ZAHRNUJÍ LESY OBCÍ A SVAZKŮ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY . P ATŘILY K

NIM I MAJETKY ZEMÍ A OKRESŮ JAKO LESY SAMOSPRÁVNÍ .

L ESY SPOLEČENSTEVNÍ PŘEDSTAVOVALY LESY OBHOSPODAŘOVANÉ SPOLEČNĚ SINGULARISTY . Z

HLEDISKA ZÁKONA SE POKLÁDALY ZA SOUKROMÉ . K TÉTO DRŽBĚ PATŘILY LESY V TZV . DRŽBĚ OBČIN ,

KTERÉ BYLY V Č ECHÁCH PŘEMĚNĚNY V ROCE 1919 ZÁKONEM V KMENOVÉ OBECNÉ JMĚNÍ . D RŽBA

SINGULARISTŮ SE UDRŽELA NA M ORAVĚ A VE S LEZSKU AŽ DO TZV . SOCIALIZACE VESNICE .

L ESY LESNÍCH DRUŽSTEV VZNIKLY PODLE ŘÍŠSKÉHO ZÁKONA Z ROKU 1873 Z MAJETKU

FYZICKÝCH OSOB , POZDĚJI I OSOB PRÁVNICKÝCH ( OBCÍ ). J EJICH ROZLOHA STOUPLA V OBDOBÍ 1930 -

1950. Z HLEDISKA ZÁKONA PATŘILY K LESŮM SOUKROMÝM .

L ESY JINÉ STÁTNÍ A OSTATNÍCH TZV . SOCIALISTICKÝCH ORGANIZACÍ BYLY SAMOSTATNĚ

VYČÍSLENY AŽ V POVÁLEČNÝCH LETECH ( INVENTARIZACE LESŮ V SLHP). P ŘI INVENTARIZACI LESŮ

1950 PODLÉHALY ZVLÁŠTNÍM SOUPISŮM . P ATŘÍ K NIM LESY S OMEZENÝM ROZSAHEM ODBORNÉ

SPRÁVY ( KTERÉ ŘÍDILY KNV) A LESY STÁTNÍCH ORGANIZACÍ , KTERÉ VZHLEDEM KE SVÉMU PROVOZU

URČITOU PLOCHU LESA POTŘEBUJÍ . J EJICH STATUT BYL DÁN ROZHODNUTÍM REZORTNÍHO

MINISTERSTVA , KTERÉMU PODLÉHALO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .

L ESY JZD VZNIKLY V LETECH 1949 - 1960 PŘI SOCIALIZACI VESNICE Z DŘÍVĚJŠÍCH LESŮ

SOUKROMNÍKŮ A SINGULARISTŮ . J EJICH PŘEDÁVÁNÍ STÁTU PROBÍHALO DOSTI DLOUHO .

L ESY CÍRKEVNÍ SE Z PRÁVNÍHO HLEDISKA POVAŽOVALY ZA LESY SOUKROMÉ . B YLY TO MAJETKY

CÍRKEVNÍCH ÚŘADŮ , PREBEND , ŘADŮ , KOSTELŮ , FAR A CÍRKEVNÍCH OBCÍ . P ŘEŠLY V ROCE 1948 DO

STÁTNÍ DRŽBY .

L ESY SOUKROMÉ BYLY OD ROKU 1945 NEJVÍCE ZASTOUPENY . P ATŘILY K NIM LESY DROBNÉ I

VELKOSTATKÁŘSKÉ . J EJICH FIDEIKOMISNÍ FORMA DRŽBY SE LIŠILA OD ALIDNÍ ( MOŽNOST VOLNÉHO

NAKLÁDÁNÍ ) ZÁKAZEM VOLNÉ MANIPULACE ( VELKOSTATKÁŘŮ ) S POVINNOSTÍ HOSPODAŘIT PODLE

LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ . P ODLE ZÁKONA Z ROKU 1942 BYLY FIDEIKOMISY ALODIFIKOVÁNY .

N ĚKTERÉ DRUHY DRŽBY AŽ DO ROKU 1918 PŘIPOUŠTĚLY DVOJÍ VÝKLAD ( NAPŘ . MEZI DRŽBOU

CÍRKEVNÍ A NADAČNÍ NEBO OBECNÍ ). N EPATRNÝ PODÍL STÁTNÍCH LESŮ V MINULÉM STOLETÍ BYL

ZPŮSOBEN ÚPLNÝM JEJICH ROZPRODEJEM NA M ORAVĚ A VE S LEZSKU A PŘEVÁŽNÉ ČÁSTI V Č ECHÁCH

( KTERÉ BYLO PO ROCE 1850 JEŠTĚ PODSTATNĚ ZREDUKOVÁNO ).

K NĚKTERÝM TERMÍNŮM JE TŘEBA PODAT TATO VYSVĚTLENÍ :

K OMORA KRÁLOVSKÁ BYLA VE 13. STOLETÍ I DŘÍVE V Č ESKÝCH ZEMÍCH I NA S LOVENSKU

ÚSTŘEDNÍM ÚŘADEM SPRÁVY STATKŮ A DŮCHODŮ KORUNNÍCH . V Č ECHÁCH BYLA REORGANIZOVÁNA

F ERDINANDEM I. V ROCE 1527, JEJÍ VÝZNAM POTOM VELMI ROSTL . M ĚLA BEZPROSTŘEDNÍ VLIV NA

SPRÁVU LESNÍCH STATKŮ KRÁLOVSKÝCH ( KOMORNÍCH , STÁTNÍCH ) A PŘENESENÍM PŮSOBNOSTI I NA

SPRÁVU LESŮ A STATKŮ KRÁLOVSKÝCH MĚST .

C ÍRKEV

V %

1850 2,5

9,1 8,0

1,7 21,0 57,7

1880 0,3

10,2 7,2

25,7

56,6

1910 0,2

9,4

6,6

1,2

1,3

29,5

51,8

1920 3,6

10,0 7,9

1,9

0,8

24,9

50,9

1930 12,4

11,3 7,1

1,8

1,2

66,2

1945 18,3

14,9 6,1

1,7

0,9

58,1

1950 70,1

16,6

3,2

10,1

1960 74,2

14,2

8,6

3,0

1970 89,1 2,2

7,6

1,1

1980 91,6 2,2

5,7

0,5

1990 93,7 2,1

4,1

0,1

1996 66,6

12,0

2,6

18,8

1998 63,4

12,8

0,8 -

23,0

P OZN . O STATNÍ STÁTNÍ LESY VIZ . L ESY JINÉ STÁTNÍ .......

S TÁT O STATNÍ

STÁT

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: