Gymnázium F. X. Šaldy Petr Rozmajzl, 4. B, šk. rok 06 - 07
Baroko
(v evropském a českém umění a literatuře)
EVROPA
Baroko je směr, který ovlivnil lidské žití ve všech směrech jako žádný jiný před tím. Vznik je dán politickou situací v 16. st – kdy nastaly náboženské reformy. Mnoho států se odvrátilo od víry a katolictví. S tím se církev nesmířila a tak obnovila inkvizici a založila jezuitský řád (ve Španělsku Ignác z Loyoly). Dalším negativním aspektem doby byla třicetiletá válka, kdy je člověk otřesen válkou a hledá nové hodnoty. Opakem renesance bylo v Baroku unikání od reality a obracení pozornosti k bohu, kněží dávají pravdu, duše. Což mělo za následek výhru církve PROTIREFORMACE. Baroko = přeplácané a prdelaté. V Baroku se již objevuje naturalismus – což je vyhrocený realismus s negativními jevy.
(výrazné tajemno, duchovno, mysticismus, místo přírody kolem sebe se lidé zabývají vlastním nitrem)
Barokní umění: Baroko mělo působit a ohromovat, aby se lidé navrátili k víře. Převládá složka citová nad racionální. Velkou roli hrají kontrasty a člověk je nicotný. Baroko se zrodilo v Itálii, je živější a dynamičtější. Malíři vnášejí do svých děl nezvyklý pohyb a dramatické světelné efekty.
Malíři: Rembrandt van Rijn (Noční hlídka)
Hudebníci: J.S.Bach, G.F.Händel, A.Vivaldi, C.Monteverdi
Commedia dell´arte: Herci neměli psaný text, ale znali jen kostru scénáře a postavy ustálených typů.
Barokní literatura v Evropě:
Tereza z Ávily (Terezie Ježíšova) a Jan z kříže: původně autoři a básníci mystické erotiky. Názor, že jsme všichni svázání s bohem. Byli to ortodoxní protireformátoři.
P. Calderon: Španěl, psal komedie a náboženské hry, užíval kontrasty a hyperboly. Dílo: Život je sen (Hrdinou je princ krále, princ je uvězněn, protože ve věštbě bylo, že ho jeho budoucnost bude zločinecká, toho se otec bojí. Po osvobození se to princ doví, nejprve běsní, ale poté je rád, že se dokázal vymanit z osudového předurčení).
J. Milton: Angličan, bystrý pozorovatel politického dění, chtěl popravu krále, psal Pamflety (ostrý až hanlivý článek). Dílo: Ztracený ráj (epos, je psán jako oslava revoluce, dvě části, Adama a Eva když požijí zapovězené ovoce a Satanova vzpoura proti bohu)
T. Tasso: Ital, prožíval rozpor mezi smyslem renesance a aktuální barokní dobou, zešílel z toho. Dílo: Osvobozený Jeruzalém (epos o Křížových výpravách)
A. Gryphius: Němec, protestantský básník, píše o zániku a strachu ze smrti
H. J. Ch. von Grimmelhausen: Němec, byl ve třicetileté válce, legendární vypravěč, vymyslel postavu Siplia Simplicissima (Prosťáček nejprostější).
Dílo: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (celý román má 5 knih, malý kluk prchá z domova zničeného vojáky, najde ho a vychová poustevník, po jeho smrti Simplicius prochází válečnou Evropou, a však nenajde životní hodnoty, dá se na život poustevníka). Nachází je zde Alegorie (jinotaj) – nepřímé vyjádření děje nebo postav.
V ČECHÁCH
1627 vydáno obnovené zřízení zemské. Dva druhy literatury: domácí a exulantská. České baroko je spjato s rekatolizací, náboženstvím a protireformací. Důvodem byla porážka 1620 na Bílé hoře, vítězství Habsburků a poprava českých pánů. Čeština a němčina byly nyní rovnoprávné. Nositeli kultury a vzdělání se staly jezuité (to však mělo i výhodu – založení škol u nás). Období útlaku, cenzury, likvidace českého národa a jeho kultury, šíření němčiny a úpadek češtiny, odchod všech vzdělanců – toto období popsal ve svém díle A. Jirásek (Období Temna – od Bílé hory až po Obrození).
Oficiální česká tvorba:
B. Briedel: člen jezuitského řádu, řídil tiskárnu v Praze, psal česky. Dílo: Co Bůh? Člověk?
A. Michna: měšťan a hudebník, tématem duchovní láska, velmi známé písně
B. Balbín: byl jezuita, ale i vlastenec. Psal latinská díla, která byla však pročeská.
A. Koniáš: kazatel, hromadně ničil české nekatolické knihy nabádající k protestantismu
(úroveň českého jazyka upadala, česky se mluvilo jen na venkově, pálení knih)
Lidová slovesnost (ústní lidová společnost)– vzniká mezi venkovským lidem, je předávána z generace na generaci ústním podáním, časté změny, v Národním obrození se z ní hodně čerpalo. Žánry: pohádky, pověsti, písně, loutkové hry a lidová dramata. Hlavní významem bylo přežití češtiny.
Pololidová slovesnost – literatura psána měšťansky. Hlavní pozornost kladena na sedláka nebo kramáře. Kramářské písně (jarmareční - funkce zábavná a informativní). Psali většinou vzdělanci. Písmáci: samouci.
Exulantská tvorba:
P. Stránský: Po Bílé hoře odchází do Německa. Dílo: O státě českém
V. Rosa: jeden z Puristů (brusič) českého jazyka
P. Skála: Dílo: Chronologie církevní
J.A.Komenský: český největší vzdělanec na kterého bychom měli býti hrdi, byl nucen opustit vlast, aby paradoxně v cizině proslavil české písemnictví. Jeho naději na návrat zmařil vestfálský mír. Pobýval v Polsku - Lešno (kde mu také jednou shořeli všechny knihy). Nakonec byl pohřben v Holandském Naardenu.
Spisy filosofické (první období, spisy náboženského a filosofického charakteru).
Dílo: Labyrint světa a ráj srdce – alegorie v próze, ostrá kritika společnosti, otázka sporu rozumu člověka s vírou. Dílo je renesančně barokní. Protože nakonec v Ráji srdce je hrdina obrací k bohu. Děj (rozuměj Komenský, zvídavost – Všudybud, poznání – Mámení, poutníkovy jsou nasazeny růžové brýle přes které vidí svět a život zidealizovaně, nedá se zmást a zpod špatně nasazených brýlí vidí pravý život plný hříchů a násilí, a proto se uzavře do svého srdce a obrátí se k bohu).
Spisy didaktické (období které začíná jeho odchodem do exilu)
Díla: Didaktika (česky psaná, návrh jednotné a obecné školské soustavy).
Inromatorium školy mateřské (dává důraz na výchovu dětí v předškolním věku).
Dveře jazyků otevřené (učebnice a latiny a součastně i encyklopedie, obsah byl volen promyšleně, tak aby postupně vzdělával, revoluční výuka jazyka)
Velká didaktika (psána již latinsky, systematické dílo o výchově a vzdělání).
Základní myšlenky: v centru pozornosti je žák, škola má být dílnou lidskosti, výuka přirozená a nenásilná, 4 stupně po 6 letech mateřská-obecná-gymnázium-univerzita, od jednoduchého ke složitějšímu
Spisy pansofické a filosofické (Pansofie – ideál vědy shrnující dosavadní poznání, vševěda shrnující veškeré vědění dané doby).
Orbis Pictus (svět v obrazech), Schola ludus (škola hrou)
Dílo: Všeobecná porada o nápravě věcí lidských (myšlenkově velmi hodnotné dílo, které předběhlo dobu o staletí, je zde formulována představa o nápravě světa: universální knihy, školy, jazyk sbor moudrých v Londýně). =>Pansofií k Panharmonii – vševědou k harmonii. Chce nastolit definitivní mír. Byl člověk renesančním i barokním (nejvíce ho v baroku ovlivňovali proroctví).
abi77