Gymnázium F. X. Šaldy Petr Rozmajzl, 4. B, šk. rok 06 - 07
Klasicismus, Osvícenství a Preromantismus
Klasicismus - začíná v 17.st v Paříži, (z lat. classicus = vzorný), v době rozkvětu absolutistické monarchie. Největší moc panovník LUDVÍK XIV = „stát jsem já“. Velký důraz kladem na rozumový řád, období myslitelů, kteří vystupují proti církvi a zajímají se o vesmír. René Descartés = „Cogito, ergo sum (myslím, že jsem)“. Velmi ovlivněno antikou (většina spisů přejata od Aristotela – Poetika). Směr chtěl hlavně zobrazovat člověka a jeho různé charaktery.
Empír: vrcholná forma Klasicismu (bral si ještě více z antiky, architektonika je zcela podobná antické). Z dob Napoleona.
Umělci: J.L.David – malíř (Únos Sabinek)
W.A.Mozart, F.J.Haydn, L. van Beethoven - hudba
Přísná pravidla nebyla jen pro literaturu, ale předpisy a zákony se vztahovali na vše architekturu až etiku a estetiku.
Racionalismus – myšlenkový směr považující rozum za jediný zdroj poznání (Cogito ergo sum)
Literární žánry – vysoké (óda, tragédie) – zde mohli vystupovat jen vysoce postavení
nízké (bajka, komedie) – zde naopak
Zavedení trojí jednoty – čas, děj, místo (od aristotela)
Charakter hlavního hrdiny – člověk který zažívá rozpor mezi rozumem a citem, jedinec se však musí podřídit společenským normám
Alexandrín (jambický verš) = dvanácti slabičný verš se stálou rozlukou po šesté slabice)
Commedia dell'arte = Typ italské komedie. Herci mají pouze kostru scénáře, příběh se rozvíjí podle ohlasů u diváků. Hodně se improvizuje. Používají se masky a kostýmy.
Vysoká literatura
P. Corneille - Cid (Rodrigo a Xinéma)
J. Racine - Faidra (Faidra se zamiluje do nevlastního syna, ten ji nechce, řekne manželovi lež, a ten na syna svolá pomstu bohů, ten umře, Faidra nakonec sebevědomím končí sebevraždou)
Nízká literatura
Moliér - veseloherní autor, přezdívku moliér si vzal proto, aby svým rodičům nedělal ostudu,stal se ředitelem královského divadla ve Francii. Ukazoval lidské chyby a konfrontoval je s lidským rozumem. Problematika v dílech (postavení ženy, lakota, pokrytectví…)
Tartuffe neboli Podvodník (Tartuffe začne ovládat Orogonovu rodinu a jeho jmění, nakonec dá král vše do pořádku) – hra varuje před zneužíváním moci
Lakomec (Lichvář Harpagon, dvě děti) – hra varuje před lakotou
Zdravý nemocný
J. de La Fontaine - studoval teologii a právo, proslul psaním bajek (12 knih), hlavní znak alegoričnost a didaktika (výchovný ráz)
C. Goldoni - Sluha dvou pánů
Osvícenství - myšlenkový proud, který doprovází klasicismus. Století filosofů a učenců, kteří věřili, že člověka lze zdokonalit učením. Je zaměřeno proti absolutistickému systému. Kult rozumu – racionalismus.
Voltaire - velmi otevřeně vyslovoval jakýkoliv nesouhlas se systémem a církví, proto často ve vězení, za tak nekompromisní díla ho církev odmítla pohřbít. Napsal epigram na Filipa Orleánského. Teorie: Bůh vše řídí, zlo je k něčemu dobré.
Candide neboli Optimismus (hrdina Candid)
Encyklopedie – otci byli Diderot a d´Alembert, rozsáhlý projekt znalostí vědy a techniky a umění. Setkalo se to s negativní odezvou ze strany Jezuitů.
D.Diderot - Jeptiška (Zuzana, v kláštěře, lesbická představená)
P.Beaumarchais - Fišarova svatba, Lazebník sevillský
D. Dafoe - Robinson Crusoe
J.Swift - jeho hrdinové žijí krátkou dobu v prostředí, které jim není vlastní, a sami se musí vyrovnat s problémy. Nepotřebují boha.
Gulliverovy cesty
Preromantismus - nebo i sentimentalismus, odklon od rozumářství k opravdovému prožívanému citu. Největší znak je požadavek tvůrčí svobody.
J.J.Rousseau - preferuje svou pravdu před logikou, příčinou nerovnosti ve společnosti je majetek. Návrat k neporušené přírodě – zpět k nezkaženému žití.
Emil čili O výchově – pedagogický román
Nová Heloisa – forma intimní korespondence
A.F.Prévost - Manon Lescaut – milostná próza rytíře
Sturm und Drang: skupina autorů, kteří vystupovali proti osvícenství, chtěli psát podle svých citu a svobodně. Vzpoura jedince ve společnosti.
J.W.Goethe - Utrpení mladého Werthera, Král duchů
F.Schiller - Loupežníci, Rukavička
abi77