4_husiti.pdf

(112 KB) Pobierz
650481356 UNPDF
4. MO - Literatura doby husitské a pohusitské
Už koncem 13. st. vyvrcholila moc církve - římští papežové se pokládají za vládce celého
světa. Vnější lesk však doprovází vnitřní úpadek. Vznikají různé lidové sekty, které církev
pronásleduje. Snahy po nápravě se objevují i uvnitř církve - činnost Františka z Assisi a jím
založeného františkánského řádu. Řád požaduje naprostou chudobu a tělesnou práci.
Husovi předchůdci:
Matěj z Janova - učenec, latinské spisy
Konrád Waldhauser
německý augustinián
pozván Karlem IV.
kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů
Jan Milic z Kroměříže
- český kazatel, zřekl se všech zisků i čestných úřadů
Tomáš Štítný ze Štítného
laik ( bez teologického vzdělání)
zchudlý šlechtic, zeman
Dílo:
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských - o dokonalém životě
Řeči besední - o základech věrouky
Řeči sváteční a nedělní - výklad částí evangelia
Mistr Jan Hus (asi 1371 - 1415)
narozen v chudé rodině, pocházejíc z Husince u Prachatic. Vystudoval artistickou fakultu -
mistr svobodných umění, r.1396- universitní mistr a roku 1400 byl vysvěcen na kněze.
Později se stal rektorem university. Byl náboženský myslitel a reformátor. Nahradil spřežkový
pravopis diakritickým š - ss.
od r. 1402 kazatelem v kapli Betlémské (kázal zde česky 10 let)
ovlivnil Václava IV. => vydán Kutnohorský dekret (1409) - omezující vliv cizinců
na Pražské univerzitě (výhoda
spory s církví - hájil učení anglického reformátora Johna Wycliffa (Oxford)
r.1412 vystupuje proti tzv. odpustkům, tj. kupovanému odpuštění hříchů
- papež vyhlásil nad Husem klatbu s interdiktem (zákaz konat církevní obřady)
- Hus opustil Prahu
kázal na Kozím Hrádku a na Krakovci
na církevním koncilu v Kostnici (kam byl pozván císařem Zikmundem) vězněn a jako kacíř 6. 7.
1415 upálen, protože neodvolal své názory Ačkoli sám nebyl revolucionářem, jeho dílo a smrt
revoluci podnítili.
- přednášky, promoční a rektorské promluvy, polemiky o Wycliffa, latinská kázání,
přípravy k českým kázáním v Betlémské kapli O církvi (De ecclesia)
- jako jedinou hlavu církve uznává Ježíše Krista žádá od církve
návrat k původním ideálům předpokládal, že nápravou církve se
zlepší i celá společnost
(pro učence)
)
Výklad Viery, Desatera a Páteře
výklad 2 křesťanských modliteb - Věřím v Boha a Otčenáš - a desatera božích
přikázání, úvahy o mravním životě a kritika obecného úpadku mravů
Knížky o svatokupectví
kritizuje obsazování církevních úřadů za peníze, braní poplatků za náboženské úkony
apod.
lid
Postila
napsáno když mu bylo zakázáno kázat
kázání, vrchol Husova kazatelského umění
Dcerka čili O poznání cesty pravé
o panenském životě zasvěceném službě Kristu
Listy
- dopisy svým přátelům z Kostnice, které dokreslují jeho osobnost. Upřímně věří ve
vítěztví dobra.
Husitská Literatura:
mizí legenda, rytířský epos a drama
rozvíjí se píseň, satira, polemické skladby, kroniky, traktáty, kázání, překlady bible
literatura je psaná česky
demokratizace literatury - v obsahu i ve formě (srozumitelná prostému čtenáři) bible je v
husitské době nejčtenější kniha, středem zájmu společenského i literárního rozvoj lidového
zpěvu, husitské chorály
Jistebnický kancionál (zpěvník):
tématicky uspořádané duchovní písně, zpívané před bitvami nebo po bitvách jako díkůvzdání
- Ktož jsú boží bojovníci - píseň náboženská, vojenská, bojová
- Povstaň, povstaň veliké město pražské — výzva k boji proti Zikmundovi
Žižkův vojenský řád
– přijat na sněmu v Německém Brodě 1423
Budyšínský rukopis - sborník, který obsahuje
1. žaloba koruny české
2. porok koruny české
3. hádaní Prahy s Kutnou Horou
1. a 2. proti Zikmundovi - zrádnému císaři a proti českým pánům 3. je nejvýznamnější -
využití oblíbené formy sporu, Praha představuje krásnou ženu = pokrokové husitství, Kutná
Hora - šeredka = stanovisko církve a kostnického koncilu.
Dílo:
latinsky
česky
(pro
 
Vavřinec z Březové (asi 1370-asi 1437)
kronikář, mistr na univerzitě zaměstnán v
dvorské kanceláři Václava IV.
literární činnost pro potřeby krále a členů dvora (nedokonč. Kronika světa) - je
mu připisováno autorství hlavních skladeb Budyšínského rukopisu
Husitská kronika - události 1414-1421, psána latinsky
Petr Chelčický (1390 - 1460)
Pocházel z Chelčice u Vodňan. Byl to zeman, kritik nedostatků v církvi. Ovlivněn díly Štítného i
okruhu Betlémské kaple, ale nepřijímaje bez kritiky. Jeho tvorba je známá až od roku 1420.
Chelčického oceňoval např.TGM a L.N.Tolstoj.
Sieť viery pravé - je to alegorické dílo, síť představuje křesťanské učení, má napravovat
hříšníky. Největšími hříšníky jsou 2 velké ryby (císař a papež). I ti níže postavení jsou hříšníky
- duchovní šlechta, měšťané (roty šibalské).
O trojím lidu - odsuzuje rozdělení společnosti na stavy (kněžský, vojenský a robotný) lidé jsou
si před tváří boží rovni.
O boji duchovním - traktát, zavrhl husitské války. Opíral se o bibli - křesťan nesmí zabíjet.
Jediný možný boj - duchovní x ďábelskému pokušení (hříchu), aktuální po porážce revolučního
hnutí.
Postila - obsahuje psané úvahy ve formě kázání, velmi ostře napadá církev za svatokupectví.
Jednota bratrská
- vznikla v roce 1457 na základě myšlenek Chelčického
vede je mnich Řehoř Kraj čí- usadili se na území Jiřího z Poděbrad
tělesně pracují, odmítají vyšší vzdělání, světské zákony a soudy,vojenskou službu i
účast ve veřejném životě
říkají si bratře a sestro, uznávají jako jediné pravidlo pro život bibli
pronásledováni katolíky i kališníky
postupně kladnější poměr ke vzdělám - zakládají školy a jsou literárně činní (vliv
nastupujícího humanismu)
Václav Šašek z Bířkova
panoš, který v diplomatické družině cestoval po zemích západní Evropy
vznik cestopisu souvisel s prolomením izolace, která svírala Čechy v době husitských
válek
na základě Jiřího z Poděbrad se obnovily styky s ostatní Evropou
Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa -
pouze překlad z latiny, původní dílo se nedochovalo, tento překlad se stal základem Jiráskovy
knihy Z Čech až na konec světa.
Zgłoś jeśli naruszono regulamin