16. Vyšší výtrusné rostliny
q Charakteristika:
- patří sem mnohobuněčné, většinou zelené suchozemské rostliny se složitou soustavou specializovaných vodivých pletiv – vedou, jak anorganické látky z kořenů vzhůru, tak organické látky vzniklé při fotosyntéze
- vyjímkou jsou mechorosty = vodivá pletiva nemají
- předci vyšších rostlin→ zelené řasy
- jsou dobře přizpůsobeny životu na souši – mají kutikulu (na povrchu, zamezuje ztrátě vody), průduchy (regulují vodní režim rostliny)...
- některé vyšší rostliny se přizpůsobily životu ve vodě
q stavba těla:
→ kořen, stonek, list
- u primitivnějších se vyskytuje ještě stélka
Ø oddělení: MECHOROSTY
- výtrusné, stélkaté, většinou suchozemské rostliny bez pravých pletiv
- najdeme je ve vlhčím prostředí, mohou žít ale i ve vysokých horách, na severu..obklopují suchá místa (kameny, zdi..), na stromech, půdě..
- velikost stélky je řádově několik cm (x u ploníku 30cm)
- nemají pravé cévní svazky – zachovány u některých jen ve sporofytu
- v životním cyklu převažuje gametofytem nad sporofytem
- gametofyt = stélka se skládá z: kořínky (upevnění)
: lodyžka
: lístky (pokryty kutikulou)
- rozvádění vodních roztoků nebo produktů asimilace zajišťují u většiny mechů a játrovek svazky protáhlých vodivých pletiv
q rozmnožování:
- pro mechorosty je typická rodozměna – střídání pohlavní a nepohlavní generace
- pohlavní generace (=gametofyt) se vyvíjí z n výtrusu → z něj vyroste mnohobuněčný vláknitý nebo lupenitý prvoklíček → z něho mechová rostlinka nesoucí pohlavní orgány s pohlavními buňkami (gametangia) Þ samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archegonia)
- samčí pohlavní buňky, dvoubičíkaté spermatozoidy, se ve vodném prostředí aktivně pohybují a vnikají do zárodečníku s jedinou vaječnou buňkou (oosféra)→ po oplození vznikne diploidní zygota, z níž se vyvíjí nepohlavní generace = sporofyt » noha, štět s tobolkou
- v tobolce dochází k redukčnímu dělení, vznikají haploidní výtrusy...
- sporofyt je plně závislý na megatofytu, je jím vyživován
vegetativní rozmnož.:
- stélky mechorostů se vidličnatě větví, někdy mohou tvořit polštáře → tzn. dělením polštářů nebo stélky nebo zvláštními útvary vyrůstajícími na lístcích, koříncích nebo jinde
Ø třída: JÁTROVKY
- mají redukovaný prvoklíček, tvořený jen několika buňkami
- stélka je buď rozlišena na lodyžku a lístky nebo nerozlišená (lupenitá) – odlišená svrchní a spodní strana
- lístky většinou nemají střední žebro a vyrůstají na lodyžce ve třech řadách
- v tobolkách najdeme výtrusy a kromě nich i sterilní buňky – mrštníky – napomáhají šíření spor pomocí vláken
zástupci:
Porostnice mnohotvárná - má lupenitou stélku s pohárkovitými útvary – v nich tělístka pro
vegetativní rozmnožování
- dvoudomá, roste na vlhkých, stinných místech
Ø 2. třída: MECHY
- prvoklíček mají dobře vyvinut, většinou vláknitý
- stélka je vždy tvořena lodyžkou a lístky → vyrůstají ve šroubovici
- lístky mají střední žebro (zpevňovací fce)
- tobolka je kryta víčkem a otvírá se většinou víčkem, kolem ústí tobolky je řada zubů
q rašeliníky
- představují nejpůvodnější větev mechů
- nemají kořínky
- lodyžka má neukončený růst → nahoře stále dorůstá a dole odumírá = vytváří se rašelina
- lístky nemají střední žebro
stavba lístků: 2 typy buněk: chlorocysty – zelené, obsahují chloroplasty = fotosyntéza
: hyalocysty – bezbarvé, nasávají do sebe vodu
- rašeliníky jsou proto schopny přijmout mnohem větší množství vody, než je jejich hmotnost
- rašeliniště vznikají na územích s kyselými půdami a nadbytkem srážek
- z odumřelých lodyžek a zbytků dalších rostlin vzniká za značně omezeného přístupu vzduchu rašelina
mechy, zástupci:
§ dvouhrotec chvostnatý
§ měřík čeřitý
§ ploník
§ bělomech sivý
§ prutník stříbrný
q Cévnaté rostliny
Ø KAPRAĎOROSTY
Ø plavuně
Ø přesličky
Ø kapradiny
- pro tyto tři oddělení se používá stejného názvu = kapraďorosty nebo cévnaté výtrusné rostliny
- mají některé společné vlastnosti:
o soudobé organismy, největší rozvoj v prvohorách v karbonu – podíleli se na vzniku černého uhlí
o sporofyt převažuje nad gametofytem – ale prokel (gametofyt) je schopen alespoň po určitou dobu růstu nezávisle na sporofytu
o obrvené spermatozoidy: pohybují se ve vodním prostředí
o nemají květy → rozmnožování výtrusy
o mají pravé cévní svazky
q Rodozměna:
rozmnožování
izosporické : kapraďorosty, které mají stejné výtrusy, stejnovýtrusé
- převládá sporofyt
- z haploidního výtrusu ( vznikají ve výtrusnicích na spodní straně listů – v kupkách, jsou kryty ostěrou) vyroste prokel (prothalium) – pohlavní generace (gametofyt), který nese pohlavní orgány (gametangia) – pelatky a zárodečníky
- v pelatkách vznikají spermatozoidy, v zárodečnících oosféry – ve vlhku spojení ® * diploidní zygota ® vyrůstá z ní diploidní generace – sporofyt - zárodek – rostlina : na ní vyrostou výtrusnice, v nichž redukčním dělením vznikají výtrusy
heterosporické : vranečky, šílatky
- na sporofytu vyrůstají 2 typy výtrusnic: samčí mikrosporangia (mikrospory) na bázi samčích výtrusných listů (mikrosporofylů) a samičí megasporangia (makrospory) na bázi megasporofylů
- mikrosporangia = pylová pouzdra
- makrosporangia = vajíčko
- z mikrospor vyrůstá samčí prokel s pelatkami, které uvolňují spermatozoidy
- z megaspory se vyvíjí velmi redukovaný samičí prokel se zárodečníky, obsahují vaječnou buňku
Ø oddělení: PLAVUNĚ
- vždyzelené vidličnatě větvené byliny s drobnými lístky
- prokel se vyvíjí několik let, bývá podzemní, nezelený..vyživuje se mykorhizou, saprofyticky
- výtrusnice vyrůstají na bázi výtrusných listů (sporofylů) – shlukují se do klasů a otvírají se štěrbinou
- naše plavuně jsou chráněné
Zástupci: Plavuń vidlačka
Vranec jedlový
Ø II. oddělení: PŘESLIČKY
- vytrvalé byliny (dříve dřeviny) s plazivým oddénkem a článkovaným, dutým a rýhovaným stonkem – lodyhou
- větví se přeslenitě
- asimilační listy jsou drobné, vyrůstají v uzlinách mezi články
- jsou přeměněny v pochvy
- výtrusné listy (sporofyly) jsou šestiboké a na spodních okrajích vyrůstají výtrusnice – nepodobají se listům asimilačním
- vyrůstají v přeslenech a tvoří koncovou šištici
- spory jsou nerozlišené, mají na sobě 4 mrštníky, kterými se navzájem proplétají → větší pravděpodobnost oplození
- prokly přesliček jsou jednodomé = buď se zárodečníky nebo jen s pelatkami
Zástupci: Přeslička rolní - vyskytuje se na vlhkých nelesních stanovištích
- vytváří 2 typy lodyh: jarní a letní
jarní : nezelená lodyha (hnědá), nese šištice sporofylů
: po dozrání výtrusů, usychá
letní : z téhož oddenku vyrůstají i zelené sterilní lodyhy = nemá
výtrusy
Přeslička lesní - má pouze jeden typ lodyh
Přeslička bahenní
Ø III. oddělení: KAPRADINY
- vytrvalé byliny, v tropech a subtropech klidně dřeviny
- stonek našich zástupců je přeměněn v nečlánkovaný oddenek s četnými adventivními kořeny
- listy jsou velké, ploché, v mládí spirálovitě stočené
- výtrusnice vyrůstají obvykle na rubu nebo na kraji listů a sdružují se ve výtrusné kupky, které jsou v mládí kryté blanitou ostěrou (kapraď samec)
- listy s výtrusnicemi (¨sporofyly) mají většinou stejný tvar jako listy sterilní – asimilační (trofofyly)
- výtrusy kapradin jsou většinou stejného tvaru (izosporie)
- prokel je obvykle lupenitý a zelený
- spermatozoidy mnohobrvé
Zástupci: Osladič obecný
Pérovník pštrosí - 2 typy sporofylu
- hnědé sporofyly nesou výtrusnice, zůstávají přes zimu
Hasivka orličí - největší kapradina (2m)
- rozřízneme řapík listu, uvnitř uvidíme siluetu orla
Kapraď samec - nejrozšířenější, ledvinovité ostěry
Papratka samičí - výtrusnice jsou kryté čárkovitou ostěrou
Jelenní jazyk - chráněn, roste v Moravském krasu
Sleziník - roste na suchých místech (zeď)
př: Sl. routička, Sl. červený..
Nepukalka vzplývající - vodní kapradina, u nás vzácně
- 2 listy vzplývají na vodní hladině
1
everesta