doplnění: Bakterie
stavba bakteriální buňky: (viz prokaryotická buňka)
→ na povrchu buněčná stěna (1-10 mikrometrů) :
grampositivní: je-li peptidoglykanová vrstva na buněčné m. silná
gramnegativní: mají ji velmi tenkou, nad ní je ještě jiná vrstva složená z fosfolipidů, bílkovin...
→ nad buněčnou stěnou může být pouzdro – ochranná fce (může být i slizové pouzdro)
→ plazmatická membrána: zajišťuje stálost vnitřního prostředí buňky
→ vchlípení, nebo odškrcováním plazm.m. do nitra buňky * tylakoidy (plní fotosyntetickou fci) – pravé plastidy nemají
→ u nefotosyntetizujících bakterií vznikají vchlipováním mesozomy (u bakterií, které se živí organickými l.)
→ bičíky: rotační pohyb, jsou složeny z flagelinu – bílkovin (duté, šroubovitě stočené vlákno)
→ nemají pravé jádro, pouze 1 molekulu DNA, která není nijak chráněna (nemá biomembránu a nevytváří komplexy s histony) je stočená do dvoušroubovice, oba její konce jsou spojeny = vytváří kruh
→ DNA v prokaryot.b. označujeme jako nukleoid nebo bakteriální chromozom
→ bakteriální buňka je haploidní = sada genů je v buňce přítomna pouze jednou
→ plazmidy: malé kruhové molekuly DNA, nesou doplňkovou genetickou informaci
→ ribozomy 70s: jsou v cytoplasmě volně nebo přisedlé k vnitřní dtraně plazmat.m.
→ inkluze: zrníčka glykogenu, poly - b - hydroxymáselné inkluze = představují zásobu energie a uhlíku
→ chromatofory
tvar bakter.b.:
· kulovitý
· tyčinkovitý – endospora (vzniká uvnitř buňky) = má buď bacilární tvar (bun.stěna u
endospory není tlustá)
= plektridiální
= klastridiální
· zakřivený
· větvený
cyklus:
- bakteriální buňky se množí dělením (příčným) – vegetativně
- některé druhy se mohou rozmnožovat pučením (buňka se odškrcuje)
- za nepříznivých podmínek (= nedostatek živin) vytvářejí endospory = sporulace - za příznivých podmínek pak dochází ke klíčení endospor = rozmnožování
dělní bakterií:
Ø mohou se rozdělovat podle bičíků (množství, velikost...)
Ø rozdělení bakterií podle druhu výživy:
è fotoautotrofní
- zdrojem energie: sluneční světlo
- zdrojem C: CO2
- organické l. získávají fotosyntézou: dělení na bekterie oxigenní, anoxigenní
→ oxigenní (prochlorophyta): jako zdroj elektronů: voda
: vedlejší produkt kyslík
- tylakoidy: mají fotosyntetickou fci
- u sinic: cyanobakterie
- fykobilizomy: obsahují barviva fykobiliny, další barviva: fykoerytrin, fykocyanin = složí jako antény
→ anoxigenní : zdrojem elektronů je: vodík nebo sulfan
: vedlejším produktem je síra
- světelné záření zachytávají barviva: chlorofyl a (u sinic), chlorofyl a, b (u chlorophyt), u bakterií je bakteriochlorofyl
- chlorozom: struktury na zachytávání světelného záření
: váčky na vnitřní straně plazmat.m., je spojen s bakteriochlorofylem v
membráně
: funguje jako anténa, je obalen lipidy
- chromatofory: vchlípeniny membrány dovnitř (buď je chromatofor nebo chlorozom, stejná fce)
è fotoheterotrofní
- zdrojem energie: světelné záření
- zdrojem C: organické l. (= pyruvát)
è chemoautotrofní
- zdrojem energie: oxidace anorganických l.
→ sirné bakterie: oxidují S (S-II , S0 ) → sírové anionty (= zisk energie)
→ nitrifikační bakterie: oxidují NH4 → NO2 , NO3 (= koloběh N v přírodě)
→ železnaté bakterie: ox. Fe2+ → Fe3+
→ vodíkové bakterie: ox. H2 → H+ → H2 O
è chemoheterotrofní
- zdrojem C: organické l.
- zdrojem energie: oxidace organických l.
- zdrojem N: atmosférický dusík, amonné soli a amoniak, dusičnany, AMK (bílkoviny)..
oxidace organických l.:
I. kyslíkem: dýchání
II. anaerobní respirace: konečným akceptorem jsou dusičnanový anionty → dusitany → molek.dusík
- podléhají tomu denitrifikační bakterie
- může vznikat i síra (až sulfan) – sirné bakterie
III. fermentace: akceptorem elektronů je pyruvát
= alkoholová: * ethanol
= mléčná: * kys.mléčná
Ø dělení podle vztahu ke kyslíku
→ striktně aerobní
→ fakultativně anaerobní bakterie: mohou si vybrat
→ anaerobní bakterie tolerantní ke kyslíku: nepotřebují kyslík a zároveň v jeho přítomnosti nehynou
Ø dělení podle teploty prostředí
→ psychofilní: pod 20°C
→ mezofilní: 20-40 ºC
→ termofylní: 45-70 ºC
→ hypertermofylní: do 90ºC
prototrofní bakterie: nevyžadují při pěstování vitamíny, nukleotidy = tzn. žádné růstové
faktory, protože si je dokáží syntetizovat sami
auxotrofní bakterie: vyžadují to
výskyt:
F nejvíce jich je v půdě, odtud se dostávají do ovzduší – za vlhka jich je méně (= jsou těžší a padají k zemi) než za sucha
- v zimě je jich více v místnostech, v létě je to obráceně
F nevyskytují se v čistých vodách (neměli by co jíst:-), ve sladké, slané vodě jsou
F v organismech: na povrchu, uvnitř – u člověka: na kůži (´= tam kde je vlhko, pot..produkují kyselinu mléčnou – zápach)
- v ústech - tvoří plak na zubech = kaz
- v dýchacích cestách jsou pomocí epitelů zachytávány
- v trávicím traktu: hlavně se vyskytují v tlustém střevě (Eschericia coli – produkuje
vitaminy skup.D)
Archebakterie
- liší se od ostatních organismů složením rRNA a lipidů
- jejich buněčná stěna je tvořena pseudomureuinem
- liší se stavbou plasmatické membrány = fosfolipidy jsou k mastné kyselině vázány éterovou vazbou (=ne esterovou)
§ extrémně halofilní: potřebují ke svému životu 9% a víc NaCl
: slané vývěry, jezery...
§ termofilní: vyskytují se v horkých sirných pramenech nad 100°C (vývěry na dně moří)
§ metanové archebakterie
§ bez buněčné stěny (= obsahují histony)
Sinice
- obsahují barviva jako: chlorofyl a, karoteny, fykobiliny
- heteocysty : buňky obalené tlustou buněčnou stěnou
: dochází v nich k fixaci vzdušného N (využití třeba v rýžových polích...)
- akinety: vznikají splynutím několika buněk – představují klidové spory = slouží k
rozmnožování
- klíčí tak, že jejich obsah se přemění v hormogonie: u vláknitých sinic – jsou tvořeny kratičkými několikabuněčnými vlákny, které se oddělují od mateřského vlákna, jsou pohyblivé – dorůstají ve vlákno nové ´slouží k rozmnožování
- zásobní látkou u sinic je sinicový škrob
- vyskytují se kdekoli, často v symbioze
druhy:
- v mořích: spyrogyra- biomasa, snadno stravitelná ( obsahuje vitamíny, bílkoviny ), krmení
pro rybičky
- vodní květ: vzniká na hladině při přemnožení sinic, produkují do vody toxiny
prochlorophyta: mají chlorofyl a, b což je typické až pro vyšší rostliny
3
Tofinek3-reaktywacja