Ø soubory buněk vykonávající stejnou fci.
Ø buňky tkání nejsou schopné samostatné existenced
Ø drží při sobě díky fyzikálním, fyzikálně chemickým a chemickým silám a mezibuněčnými spoji (biologické struktury-vodíkové můstky, Van der Vassovy síly,iontové vazby…):
® 5 spojů: těsný, adhezní, desmosom, mezerový, hemidesmosom
Ø každá obsahuje větší či menší množství mezibuněčné hmoty:
· vláknitá složka:
· kolagen => nejrozšířenější bílkovina ( u člověka nejčastější ) ; obsahuje:
® hydroxyprolin (není AK), vzniká hydroxylací prolinu (je AK)
- skládá se ze tří provazců polypeptidových žetězců
o tropokolagen ( 3 polypeptidové řetězce kolagenu →ty jsou z buňky, která je vyrábí dávány ven→skládají se v kolagenální fibrily→ty pak v kolagenální vlákna
· retikulární vlákna => podobné kolagenu; vytváří síť ne provazce
· elastická vlákna => elastin , schopny deformace v tahu, jsou schopna natažení a uvolnění→pružná
· amorfní složka:
· glukózaminoglykany ( GAG) => váží na sebe velké množství vody, ale i ionty apod.; bývají navázány na bílkoviny proteoglykany;
· obsahují hyaluronovou kys. a chondroitin sulfát
Ø na základě fyzikálních a chem. sil
Ø v membránách buněk jsou special. bílkoviny→slouží k přilnutí:
· integrin
- bílkovina, slouží k uchycení na vláknitou složku mezibuněčné hmoty (např. na kolagen) + je k tomu ještě potřeba fibronektin →ještě navázáno na aktinové vlákno
Ø mezi buňkami- 4 typy spojů:
a) těsný spoj (aby se mezi buňky nedostaly žádné látky)
- nepropustný spoj („těsnění“) → vytvořen speciálně utvořenými částmi plazmatické membrány
- fce. :izolační
b) adhezní spoj
- fce. : mechanická (drží buňky u sebe)
- zprostředkováno pomocí bílkovin→KADHERINŮ
- uvnitř- buňky napojeny na aktinová vlákna
c) desmozóm a hemidesmozóm
- spec. utvořená část membrány
- kadherin→ + bílkovinný koláč → připojeny ke keratinovému vláknu ( nejsilnější)
- fce.: mechanická
- spojuje buňku s mezibuněčnou hmotou ( př. bazální membrána u epitelu)
d) vodivé spoje (mezerové spoje)
- úseky membrány těsně k sobě přiléhající a jsou proděravělé→ tunýlky : KONEXON ( →z bílkovin, z 6 molekul konexínů)
- díky nim jsou sousední buňky propojeny
- fce.: výměna látek, informací…
Buňky:
· fixní => fibriocyty, fibrioblasty, retukulární, tukové
· volné => imunitní fce; makrofágy, heparocyty (obsahují hodně hepaminu a histaminu)
Ø 4 skupiny: epitely, pojiva a tělní tekutiny, svalová tkáň, nervová soustava
Ø vystýlají dutiny a povrchy
Ø podobají se zárodečným listům
Ø b. leží těsně při sobě, jsou polarizovány
→ bazální
→ apigální konec
Ø vyrůstají na bazální membráně→ bazální lamina
Ø vznikají ze všech tří zárodečných listů:
· z ektodermu => epitel, krycí (pokožka), konec a začatek trávicí trubice
· z mezodermu => vývodní pohlavní a močové cesty, ledviny a gonádách, výstelka cév
· z entodermu => výstelka trávicí trubice(střední část), játra, slinivka břišní, dýchací soustava-plíce
Typy epitelů dle fce:
· řasinkový => ve výstelce dých cest, vejcovodech, chámovodech + žlázy produkují hlen→ je posouván řasinkami ven
· resorpční => v lidském tenkém střevě ( klky)
- fce.: vstřebávání živin z potravy přes membránu
· žlázové => podílí se na stavbě sekrečních žláz (vnější x vnitřní sekrece)
- podílí se na vzniku a stavbě sekrečních žláz (mléčné, potní, trávicí…)
- podle typu sekrece:
→EXOKRINNÍ (vnější vyměšování)
→ENDOKRINNÍ (vnitřní)→do tělních tekutin (př.krev)
· smyslový => tyčinky a čípky v oku, čichové buňky v čichovém políčku (jsou schopné převádět smyslové a fyzikální podněty na nervový vzruch), v chuť. pohárcích
- převádí fyz. a chem. podněty na nerv.vzruch
· pigmentový => v kůži, buňky s barvivem (př.melanin)
- 3 zákl. typy :
o pino nebo exocytózou produkují látky, ale nemění se
o b. skladují produkt v jedné části buňky a pak někdy prasnknou
o b. produkují látky→prasknou
· dýchací => v plicních sliznicích (výměna CO2 a O2)
· krycí => nejpůvodnější a nejčastější, pokožka:
- obratlovců vícevrstevná a rohovatějící
- u bezobratlých jednovrstevná
- epitel může ještě vytvářet kutikulu→fce. : vnější kostry
· cylindrický (sloupcovitý)
- vytváří : jedna strana delší než druhá
· kubický (krychlový)
· skvamocní (dlaždicový)
Typy epitelů podle vrstev :
· jednoduchý (b. v jedné řadě)
· vrstevnatý ( b. z vyšších vrstev se nedotýkají bazální blány)
· víceřadý (všechny b. se dotýkají bazál. Blány, ale nedosahují až nahoru)
· přechodný ( v orgánech, které mají vlastnost zvětšit svůj objem → moč. Mšchýř)
· vkleslý ( např. u tasemnic)
· syncitiální
Ø vyplňují tělní dutiny
Ø opora těla
Ø fce.: zásobárna minerálních látek, imunitní, transportní, termoregulační
Ø buňky jsou od sebe oddáleny, produkují hodně mezibuněčné hmoty, nejsou polarizovány
Ø vznikají z mezodermu
Pojiva obsahují:
Vazivo:
- buňky:
a) fixní
1) fybriocyty ( starší), fybrioblasty (větší aktivita)→produkují mezibuněčnou hmotu
2) retikulární buňky (síťovité)
3) tukové b. (tuk ve formě kapének)
4) b. Mezenchinu (zárodeč. typ vaziva)→slouží k regeneraci a reparaci
b) volné → mohou se volně pohybovat ve vazivu
1) hystiocyty ( makrofágy) → fce. : imunitní
2) heparynocyty ( obsahují hodně heparinu ; hystamin + serotomin →srážlivost krve)
3) plazmatické b. → produkují imunoglobuliny (protilátky)
· vypadá jako rosol, propletenec blan a vláken
· nejdůležitější složkou => fibriocyty (produkují mezibuněčnou hmotu), fibrioblasty (mladší a aktivnější)
· mohou být tukové bky a histiocyty s imunitní fcí
· tvoří obal svalů a nervů; základní vrstvu pro epitely k ukládání tuku; šlachy, úpony a vazy; orgánovou kostru
typy:
Ø mezenchin (vyskytuje se u zárodků; během ontogeneze zaniká a nahrazuje ho jiný typ)
Ø retikulární vazivo (místem kde vznikají krev.buňky)
Ø řídké kolagenní v. (vytváří povrchy většiny orgánůa vytváří pouzdra)
Ø tukové v. (převažují tukové buňky;celý obsah tvoří vakuola tuku →živý obsah b. zatlačují na povrch)
→hnědý tuk- u živočichů ,kteří přezimují (b. mají hodně mitochondrií, tuk v kapičkách → rychlí zdroj energie)
Ø vláknité v. (tuhé,husté) → tvoří vazy šlachy
Chrupavka:
...
Tofinek3-reaktywacja