27.kori.doc

Kmen: ČLENOVCI

Podkmen: ŽABERNATÍ

Třída : Korýši (Crustacea )
 

-          patří k nim ti členovci, kteří většinou obývají vodu = většinou mořští živočichové (plankton)

-          jejich článkované tělo původně z hlavy, hrudi a zadečku srostlo do hlavohrudi a článkovaného zadečku

-          končetiny mají dvouvětvové, ty, co vyrůstají na hlavohrudi se přeměnily na 2 páry tykadel (smysly), 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (pro zpracování potravy) + složené / jednoduché oči

-          některé hrudní nožky jsou také přeměněné na čelistní nožky, ty zbývající slouží k pohybu

-          vyšší korýši mají končetiny i na zadečku a mohou jim sloužit i k dýchání a rozmnožování

-          korýši dýchají pomocí žaber ( na bázi nohou ), mohou též dýchat povrchem těla

rozmnožování:

-          jsou pohlaví původně odděleného = gonochoristé, jen parazité (a přisedlí) jsou oboupohlavní hermafrodité

-          jejich vývoj je buď nepřímý (složitý) nebo přímý

-          základní typ larvy: NAUPLIUS – má nečlánkované tělo, jediné oko a 3 páry přívěsků ze kterých vznikají oba páry            

tykadel a kusadel

-          živí se potravou velmi různorodou

-          chitinová  kutikula  obsahuje CaCO3, - silná, pevná a přeměňuje se buď v krunýř nebo skořápky

1. podtřída:  Lupenonožci

-          mají tělo kryté kožním záhybem, který vyrůstá na hřbetní straně a nohy jsou lupenité

-          patří k nim řada perlooček, které se živí hlavně řasami a bakteriemi

-          žijí ve stojatých sladkých vodách, v kterých jsou důležitou potravou ryb

ř.  Perloočky

-          mají jedno velké černé složené oko

-          pohyb zajišťují antény, tykadélka jsou zakrnělá, slouží k smyslovému vnímání

-          tělo je z boku sploštělé, kryté přehnutým krunýřem

-          mají 5 párů lupenitých nožek s žaberními přívěsky, filtrují jimi plankton a organismy jimi dopravují k ústnímu otvoru

-          u perlooček se vyskytuje heterogonie

hrotnatka obecná (Daphnia pulex): hojná ve sladkých vodách severní polokoule, dravá, zadeček (nemá končetiny), je ohnut pod hruď, po stranách hlavy zbytek naupliového oka larvy, využívají se jako krmivo pro ryby

ř. Žábronožky

-          korýši primitivní s protáhlým tělem, volnou hlavou a lupenitými končetinami

-          tělo není pokryto kožním záhybem, nemají zpevněnou pokožku

-          mohou snášet vysoké koncentrace solí ve vodě

-          nejznámější je žábronožka solná

2. podtřída: Buchanky (Klanonožci)

-          tito drobní korýšci, žijící v sladkých i slaných vodách, mají zadeček zakončený vidlicí a hruď mají širokou

-          samičky nosí vajíčka obyčejně ve dvou hroznech na zadečku

-          tělo nemá kožní záhyb

-          snadno se poznají podle dlouhých prvních tykadel

-          ve vodě slouží rybám za potravu, ale některé druhy se přeměnily v cizopasníky ryb i velryb a pak jsou často velmi pozměněného tvaru

-          mají 3-6 jednoduchých očí (tzv. naupliové oko).

-          pohybují se pomocí hrudních končetin

-          dýchají celým tělem, cévní soustava redukovaná někdy chybí

-          ve vodách se vyskytují po celý rok (i pod ledem)

-          jsou velcí několik mm.
buchanka obecná -  2 vaječné vaky, mohou být mezihostiteli motolic a tasemnic
vznášivka -  jeden vaječný vak

3. podtřída:  Kapřivci

-          ektoparaziti ryb

-          z kusadel se vytváří bodec, mají přísavky, kterými přisávají k hostiteli

-          dýchají celým povrchem těla

-          z důvodů parazitického života jsou hermafroditi

kapřivec plochý : působí škody v chovech kaprů, může způsobit smrt plůdku

jazyčnatky

-          endoparaziti,  příbuzní kapřivců

-          žijí v nosních dutinách psovitých šelem, v plicích ptáků a hadů, jsou přenosní i na člověka

jazyčnatka tasemnicová : parazit psovitých šelem

svijonožci

-          jsou přisedlí, žijí uvnitř vápenatých schránek na mořských útesech, na lasturách i velrybách

-          mají cementovou žlázu, která produkuje sekret, jímž se přilepí k podkladu

-          filtrují vodu a tím získávají potravu

-          jsou hermafroditi - jelikož jsou přisedlí nemohou hledat partnera

vilejš stvolnatý : na stopce, uzavírá vápenatými destičkami svou plášťovou dutinu - umožňuje mu to přežít mimo vodu (odliv)
kořenohlavec krabí: nemá stopku, planktonní larva parazituje v krabovi, pohlavně dospělá samice na něm vytváří vnější nádor, samec ho nabodne a samici oplodní, ta vytvoří schránku, kde se vyvíjí vajíčka, samice zemře, může zničit varlata kraba - parazitální kastrace

4. podtřída: Rakovci

-          je jich ze všech korýšů nejvíc druhů

-          mají stálý počet článků a končetiny jsou i na zadečku

-          mívají velká těla s pevným krunýřem

-          mnoho jich obývá moře

-          evolučně nejvyspělejší

-          po naupliovi mají další larvální stadium tzv. zoëa

-          hlavu tvoří 6 článků, hruď 8 článků, zadeček 7 článků

-          končetiny jsou i na zadečku

U desetinožců  je čtvrtý hrudní pár končetin s nápadnými klepítky (zbraň i uchopování potravy). V mořích žijí humři, langusty a krabi, u nás zase najdeme raky.

Různonožci  mají tělo ze stran zploštělé. Přední páry nohou slouží k plování, zadní ke skákání. Mnoho jich žije v mořích, ale také v podzemních vodách. V těch našich nejčistších vodách (a studnách) žijí velmi často blešivci.

Desetinožci

-          mají 10 párů kráčivých nohou

-          1. Pár nohou klepeta, následují 3 páry příústních nožek (podávají potravu)

-          zadečkové nohy slouží k plavání, samice na nich nosí vajíčka

-          poslední pár zadečkových nohou se nazývají uropody

-          v žaludku se vytváří rakůvky (kousky CaCO3 na dobu, kdy bude měnit karapax, tento jev se vyskytuje především u raků

-          pod karapaxem v místě, kde začínají končetiny je dutina, ve které jsou žábry

Raci

-          živí se vodními bezobratlými, rostlinami i zdechlinami, vajíčka si nalepují na nohy zadečku, tam žijí i vylíhlí raci, lezou po dně, ale mohou i plavat, žijí v dírách pod břehy, mají přímý vývoj, hlava a hruď jsou krunýřem srostlé nepohyblivě, každý tělní článek nese pár končetin (19 párů)

r. říční : u nás původní, snáší bahnité dno, všežravec, noční, velikost do 20 cm, olivově zelený, vzácný, chráněný
             : oči na stopkách, dlouhý zadek zakončený ploutvičkou  

r. kamenáč : u nás původní, čisté vody s kamenitým dnem, menší než rak říční, vzácný, chráněný
V 19. st. u nás raky málem vyhubila račí mor (houbová choroba).
r. bahenní : dovezen z Haliče (Polsko), odolnější
humr evropský : mořský, jedno klepeto tlusté - louskací, druhé tenčí - stříhací, svaly, které klepeto stiskávají jsou silné, svaly, které ho oddalují jsou slabé
langusta : nemá klepeta, dlouhá tykadla, až 8 kg
kreveta, garnát : mořští, 5 cm velcí, bočně zploštělé tělo, nevýrazná klepeta, kreveta má zahnutý zadeček, garnát rovný
poustevníček : redukovaný zadeček, často žije v opuštěných lasturách plžů, v symbióze se sasankou plášťovou
p. palmový: vylézá na palmy, odstřihuje kokosové ořechy
 

krabi: podtáčí zadeček pod tělo

k. říční : zavlečen z Číny na počátku 20. st., v Labi, Vltavě, chlupatá klepeta, v období páření se vrací do moře
velekrab japonský, "pavoučí krab": rozpětí 3 m, žije v hlubokomořských příkopech na asijském pobřeží
 

Stejnonožci

-          hrudní a zadečkové končetiny jsou stejné, tělo je shora zploštělé
 

Stínka obecná : 15 mm, na souši ve vlhkém prostředí, mají žábry, živí se rostlinými zbytky, žije pod kameny, pařezy, ve sklepích
svinka obecná : silně vyklenuté tělo, umožňuje stočení do kuličky, obývá sušší místa
Stínky i svinky se dříve používali pro léčení tuberkulózy - bezvýsledně.
Beruška vodní: nemá krunýř, na dně stojatých vod, všežravec, články zadečku srostlé
 

Různonožci

blešivec potoční : pod kameny, v potocích, všežravec - živí se mrtvými těla živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, někdy se označují jako vodní ráčci - nesprávný název, z boku zploštělí, využívají se jako krmivo pro ryby, želvy, bioindikátor kvality vody - jsou nároční na čistotu vod
 

...