41.DÝCHACÍ SOUSTAVA ČLOVĚKA
S prvním nádechem přicházíme na svět, s posledním výdechem odcházíme...
= fce: výměna dýchacích plynů (kyslík, oxid uhličitý) mezi tělem a vnějším prostředím - dýchání
Dýchaní: životně nezbytný, složitý děj
A)zisk energie v bce- probíhá na mitochondriích a uvolňuje se při něm energie ve formě ATP,vzniká CO2 a H2O
- k tomuto dýchání v mit. je zapotřebí kyslík
B)1. plicní ventilace – výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi - výměna
O2 a CO2 mezi vnějším prostředím a krví
2. tkáňové dýchání – oxidativní metabolismus tkání – spotřebovává se O2 a vydává
se CO2
rozděluje se na:
a) vnější dýchání – (plicní ventilace )= výměna plynů mezi vnějším prostředím a
plícemi = krví, pt v plicích dochází k výměně plynných látek
b) vnitřní dýchání – (tkáňové dýchání)= výměna plynů mezi krví a tkáněmi
- při vnějším a vnitřním dýchání se vyměňuje CO2 a O2 – důležitý pro buněčné dýchání-pro zisk energie
1. dýchací cesty – horní a dolní cesty dýchací
2. respirační část – plíce – výměna plynů
- nosní dutina spojená s dutinami v lebečních kostech (vedlejší dutiny nosní) – vystlány tenkou sliznicí ® hltan (pharynx) – horní část – nosohltan (nasopharynx) – ústí zde Eustachovy trubice (spojují střední ucho s nosohltanem) ® v blízkosti lymfatické uzlíky – nosohltanové mandle ® hrtan (larynx) ® průdušnice (trachea) – dolní část do hrudníku ®dělí se na 2 hlavní průdušky (bronchy) – zanořují se do plic – větví se a tvoří bronchiální strom ® průdušinky ® plicní váčky ® plicní sklípky
dýchací cesty rozdělujeme:
· horní cesty dýchací – nos, dutina nosní, vedlejší dutiny nosní, nosohltan,
ústní část hltanu
· dolní cesty dýchací – hrtan, průdušnice, průdušky
1. Horní cesty dýchací
- kořen nosní ® hřbet nosní (kostěný podklad nosní kosti) ® hrot a křídla nosní (vyztužena chrupavkou)
Dutina nosní (Cavum nasi)
- začíná nosními dírkami – ústí 2 otvory (choanami) do nosohltanu
- na bočních stěnách – 3 párové nosní skořepy (horní,dolní,střední) = zvětšují povrch nosní dutiny
- je rozdělena příčnou přepážkou na levou a pravou část, přepážka v přední části = chrupavka, následuje kost: čichová, radličná
- dno n.dutiny tvoří: patrová část horní čelisti, patrové kosti a k.čichová
- strop n.dutiny: kosti nosní a čelní
- na sliznici stropu n.d. = čichové políčko: zakončení čich. nervů
- dutina vystlána sliznicí, krytou řasinkovým epitelem – obsahuje hlenové žlázky, pod sliznicí – husté žilní pleteně
-slouží k ohřevu vzduchu a zachytávání mech. nečistot a choroboplodných zárodků
- choanami přechází vzduch do hltanu
Vedlejší dutiny nosní (Sinusy) = dutiny v kostech:
- horní čelist, kost čelní a klínová, čichová – jsou propojeny s vlastní dutinou nosní
- vystlány sliznicí : řasinkový epitel
-otevřené do nosní dutiny=otvory jsou úzké- záněty- punkce
§ ústní část hltanu
§ hrtanová část hltanu
- do nosohlatanu ústí 2 Eustachovy trubice – jdou do středního ucha = propojení středního ucha s hltanem
- v blízkosti obou trubic : nosohltanové mandle – lymfatické uzlíky - ochrana
= hltan se ve spodní části rozděluje na 2 trubice- hrtan(dopředu) a jícen(dozadu)-jím prochází potrava do žaludku
hrtanová příklopka: při polykání zavírá hrtan, nepodmíněný reflex
- hltanem prochází vzduch i potrava : křížení dýchacích a trávicích cest
2. Dolní cesty dýchací
- vystlán sliznicí, dlouhý 5 - 7 cm
- proti vstupu potravy při polykání chráněn hrtanovou příklopkou (epiglottis) – uzavírá se reflexně
= vyztužen chrupavkami:
¨ největší : štítná (ohryzek) – vazivem spojena s jazylkou
¨ pod ní chrupavka prstencová
¨ na její zadní straně dvě chrupavky hlasivkové
- chrupavky jsou pohyblivě spojeny klouby, vazy a svaly
- při dýchání a řeči se mění velikost hrtanové štěrbiny
Hlasivkové ústrojí: hlasivky
-jako přesýpací hodiny
-v místě zúžení nepravé hlasivkové řasy pravé hlas. řasy (hlasivky)
- mezi štítnou chr. a hlasivkovými chr. jsou napjaty 2 pružné hlasivkové vazy = pravé : hlasivky – mezi nimi hlasivková štěrbina – když mluvíme rozšiřuje se a zužuje, hlasivky se napínají vzduchem
- pod pr.hlas.vazy jsou 2 nepravé hlas. vazy – jsou pokryty sliznicí – hlasivkové řasy
- hlasivky jsou tvořené z vaziva a svalů
mají 2 základní postavení:
o při dýchání : respirační
o při mluvení atd. : fonační
vznik zvuku: vydechovaný vzduch rozechvívá pravé hlasivkové vazy – dále se upravuje v tzv. ozvučných dutinách (dutina ústní, nosní..), pomocí zubů, jazyka..
výška hlasu: zavisí na šířce hlasové štěrbiny, velikost hrtanu, délcea napětí vazů, rychlost proudícího vzduchu..
barva hlasu – rezonance ve vedlejších dutinách nosních a lebečních kostech
artikulovaná řeč: uplatnění jazyka, zubů, patra, rtů..
MUTOVÁNÍ-v pubertě většinou u kluků,vzniká vlivem pohl. hormonů- dochází k nerovnoměr. růstu hrtanu a hlasivek= prohloubení hlasu- nezvykne si a přeskočí do vyšších tónů (hlas a hrtan=sekundární pohl. znaky)
Průdušnice (Trachea)
- asi 12 cm dlouhá nepárová trubice
- uložena před jícnem
- stěny tvořeny chrupavkami (15-20 podkovovitých chrupavek) spojenými na zadní straně vazivem a hladkou svalovinou ® tím se může upravovat její délka, nejsou uzavřeny, otevírají se směrem k páteři
- kryty sliznicí s řasinkovým epitelem a s velkým množstvím hlenových žlázek
- rozděluje se na 2 průdušky – pravou a levou
Průdušky (Bronchi)
- chrupavčité - sliznice s řasinkovým epitelem :řasinky se neustále pohybují, posouvají hlen nahoru (aby se do plic nedostávali žádné choroboplodné zárodky, a aby se kdyžtak dostali tímto mechanismem ven)
- vstupují do plic a větví se na průdušinky (Bronchioly) _ ústí do plicních váčků – alveoly pulmonales _ 300 – 400 mil. – cca 80 m2
Průduškové astma – křečovité stahy hladkých svalů průdušek a průdušinek provázené tvorbou hlenu
PLÍCE (PULMO)
- párový orgán: pravá plíce – 3 laloky
levá plíce – 2 laloky
- dělí se na segmenty (L10, P10), mají vlastní průdušku a cévu (zásobování)
- na povrchu – jemná blána – poplicnice (pleura pulmonalis) – srůstá s plicním vazivem, ochranná fce
- v místě kde do plic vstupují velké cévy a průdušky (plicní branka) se poplicnice mění na pohrudnici
- na vnitřní straně hrudníku – pohrudnice (pleura parietalis) – vazivová blána vystýlající dutinu hrudní
- mezi pohrudnicí a poplicnicí – pohrudniční štěrbina – vyplněna tekutinou – je zde podtlak, usnadnění pohybů při dýchání
- při poranění pohrudniční štěrbiny – vzduch vnikne dovnitř, plíce se smrští - pneumotorax
- mezihrudí: prostor, kde jsou uloženy orgány- aorta, jícen, brzlík a srdce
- v mládí červené, ve stáří šedé
Vnitřní stavba plic:
- průdušky se po vstupu do plic větví, zmenšují svůj průměr ® bronchální strom:
® průdušinky (bronchioli) – průměr 1mm, nemají chrupavčitou výztuž ®alveolární chodbičky ®plicní váček ®plicní sklípky = alveoly
- tkáň složena z průdušek a plicních váčků – prostoupena nervy a cévami
- plicní váčky – plicní sklípky (alveoly) – stěna sklípků – jednovrstevný epitel
- ve stěně plicních sklípků – výměna dýchacích plynů – proto jsou obklopeny hustou sítí vlásečnic – difůze dýchacích plynů přes stěnu plicních sklípků a stěnu kapilár(vlásečnic)
vnitřek pl.sklípků: buňky – pohlcují prach, bakterie, jiné odumřelé b. ...
:je pokryt voskovitou látkou - snižuje povrchové napětí v plicích
: jednovrstevný respirační epitel
- výměna dýchacích plynů mezi krví a vnějším prostředím - výměna alveorálního vzduchu
- proces, kdy se vzduch pohybuje z plic a do plic na základě změn tlaku v plicích = dýchací pohyby: umožňují dýchací svaly, pružnost hrudníku a plic
dých. svaly (bránice + mezižeberní svaly): při nádechu – tlak ↓ , bránice klesá, hrudní dutina se rozšiřuje; při výdechu – tlak ↑ , bránice se vrací zpátky, hrudní dutina taky
- závisí na objemu vdechovaného vzduchu a na frekvenci dechu
- vdechovaný vzduch: 21 % O2, 78 % N2, 0,03 % CO2
- vydechovaný vzduch: 16 % O2, 79 % N2, 4 % CO2
VDECH = inspirace – aktivní děj
- objem hrudní dutiny se zvětšuje díky stahům bránice a mezižeberních svalů
- bránice : pohybuje se směrem dolů, splošťuje se – vyklenutí stěny břišní
- současně stah zevních mezižeberních svalů – zvětšují hrudník nahoru a dopředu, vastoupení žeber, zvětší se objem hrudníku
VÝDECH = expirace – pasivní děj
- relaxace svalů, pasivní děj
- bránice jde nahoru, meziž.svaly- pokles žeber, zmenší se objem hrudníku...
- při silném výdechu – spolupracují břišní svaly, vnitřní mezižeberní svaly
ventilace plic :
- sleduje se f: – v klidu 14 – 18 dechů za min; v běhu až 60 dechů za min – horní hranice
- sleduje se V: v klidu 500 ml jedním dechem, za min. 7 – 9 l
- vitální kapacita plic se měří spirometrem
...
Tofinek3-reaktywacja