- reprodukce organismů
- zachování živočišného druhu
§ nepohlavní (asexuální)
§ pohlavní (sexuální)
§ u jednoduchých ® dělení buňky
§ z mateřského jedince vznikají 2 nebo více jedinců, dceřiní jedinci mají geneticky shodný materiál jako mateřský jedinec
§ amitóza, mitóza
1) Prvoci – mitóza a) dělením – buňka se rozdělí na 2 stejné části
nálevníci – dělí se příčně
bičíkovci – dělí se podélně
b) pučením – na mateřském jedinci se vytvoří pupen ® zvětšení®
oddělení
c) rozpadem (schizogonie) – několikanásobné dělení jádra, kolem jader
okrsky cytoplazmy ® náhlé rozdělení ® velké množství
jedinců
2) Mnohobuněční – tělo se může rozpadnout, pupen,…
a) dělení (fisiparie) – mateřský jedinec se rozdělí na 2 či více částí
® dceřiné organismy ( žahavci, kroužkovci,..)
Paratomie = přestavba jednotlivých částí těla ještě před rozpadem
(např. strobilace medůzovců , i vznik nových článků tasemnic
Architomie – k přestavbě těla dochází až po rozpadu
(ploštěnci, hvězdice, kroužkovci) , během zárodečného vývoje®
® polyembrionie (pásovci, blanokřídlí, jednovaječná dvojčata)
b) pučení (gemiparie) – typické pro houby, žahavce, pláštěnce
mateřský + dceřiný jedinec zůstávají propojeni (korály)
Pučení vnější (gematio) – kdekoli na těle pupen ® roste
i) nahodilé – nezmaři – časem oddělení
ii) stolonární –trubýši –vznik kolonií, vytváří se ze stolonů (šlahounnovité výběžky)
Pučení vnitřní (gaulatio) – sladkovodní houby, vnitřní pupeny,
kam se soustředí část těla, vše se obalí amfidisky
c) Fragmentace – (houby, polypy, sasanky), z mateřského jedince se
oddělují části těla, ze kterých dorůstají noví jedinci
- většina živočichů
- vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech
1) Prvoci – k obohacení genetického materiálu ® umožněn vývoj
a) konjugace (spojení) – 2 buňky se k sobě připojí buněčnými ústy,
makronukleus se rozpadá, mikronukleus se dělí ®
vzniká: menší jádro – samčí (migratorní)
větší jádro – samičí (stacionární)
dojde k výměně migratorních jader a následnému splynutí migratorního a
stacionárního jádra ® oddělí se ® objeví se makronukleus ® navazují
mitózy
b) kopulace – 2 jedinci se začínají chovat jako jeden – gomonti (splynutí těchto
2 buněk) , splynutím vzniká zygota, ta se dál nepohlavně rozmnožuje – vždy
schizogonie
2) Mnohobuněční –
Oogamie – pohlavní buňky jsou morfologicky odlišné (vajíčko, spermie) se vyvíjí v pohlavních orgánech (gonády)
Seprmatogeneze – vývoj spermie
V semenných kanálcích, které jsou vystlány Sertoliho vrstvou (zárodečný epitel), slouží k výživě. Nad Sertoliho vrstvou jsou pohlavní buňky, ty se dále dělí na spermatogonie. Ta se dělí mitózou a vznikají 2 spermatocyty prvního řádu. Ty vstupují do prvního zracího dělení a vznikají spermatocyty druhého řádu. Následuje 2. zrací dělení a vznikají spermatidy (spermie bez bičíku) dále se diferencují ve spermie
Typy spermií – podobné bičíkovcům, vyjímečně bezbičíkaté spermie (korýši, roztoči, škrkavky)
Bičíkaté – hlavička = buněčné jádro s genetickým materiálem
krček –obsahuje mitochondrie
bičík – obyčejná stavba
např- explosivní spermie
u mořských plžů – „autobusové spermie“ – spermie rozvážející ty pravé
Oogeneze – vývoj vajíček , nižší počet vajíček
Probíhá v Gráfově falikulu ve vaječnících
Začátek – primordiální gonocyty z nich se vytváří oogonie (malé buňky s velkými jádry). U plazů, ptáků a savců se už během zárodečného vývoje oogonie mění mitózou na oocyty 1. řádu. Takto jsou uchovány až do pohlavní zralosti. Pak se postupně až 10 000x zvětší, potom meiotickým dělením vznikají oocyty 2. řádu a buňka pólová. Oocyty 2. řádu vstupují do druhého zracího dělení a vzniká ootida a buňka pólová a z první buňky pólové vznikají další 2 buňky pólové (využívají se pro výživu), ootida se mění na zralé vajíčko
Typy vajíček –
Liší se tím jakým způsobem se do vajíček ukládají zásobní látky, ty jsou uloženy ve žloutku (žloutek obsahuje zásobní látky, které vyživují vyvíjející se zárodek – zrna vitelinu, nukleové kyseliny, bílkoviny, tuky), na žloutku vzniká animální ( budoucí zárodek) a vegetativní pól (výživa – soustředěn žloutek)
a) holoblastická vajíčka – buď málo žloutku nebo jsou úplně bez něho
i) alecitální – nemají vúbec žloutek
ii) izolecitální – málo žloutku, volně rozptýlen v cytoplazmě
iii) heterolecitální – málo žloutku, ale typické pólové rozlišení (vegetativní, animální pól)
b) meroblastická (polylecitální) – hodně žloutku
i) telolecitální – animální pól je malý,zatlačen zbytkem vajíčka tvořeného žloutkem (ptáci)
ii) centrolecitální – žloutek je pod povrchem vajíčka a jádro je ve středu (hmyz)
Vaječné obaly – mimo tělo matky
a) primární obaly – vylučovány vlastním oocytem, pružné membrány (žloutková blána – ptačí, žíhaná blána – savčí)
b) sekundární obaly – vznikají činností buněk orgánů , ve kterých se vajíčka vyvíjí, např. chorion (chitinózní obal vajíček hmyzu)
c) terciální obaly – vznikají až po oplození, činností přídatných žláz v pohlavních orgánech (skořápky, kožovité blány, bílek,..)
Osemenění – inseminace
Střetnutí spermie s vajíčkem
a) oplození vnější – spermie i vajíčka vypuštěna do vody v obrovské kvantitě
b) vnitřní oplození – probíhá uvnitř těla samičky, spermie vnikají do pohlavního ústrojí samičky (menší množství vajíček, hodně spermií) , biologický boj – jen nejschopnější spermie oplodní vajíčko
splynutí vajíčka a spermie, probíhá u většiny živočichů stejně
spermie se dostane k vajíčku ® přichytí na povrchu vajíčka ® vajíčko vypouští speciální
chemické látky podporující positivní chemotaxi spermií = gamony
§ vajíčko vylučuje gynogamon I...
Tofinek3-reaktywacja