KE0199.PDF

(4097 KB) Pobierz
Bezjména-2
ROÈNÍK IV/1999. ÈÍSLO 1
Po nainstalování prohlíecího
programu Acrobat jsou dvì mo-
nosti otevøení poadovaného èa-
sopisu. První moností je otevøít
pøímo soubor napø. PE298.pdf a
ukáe se první strana èísla 2 Prak-
tické elektroniky A Radia. V ní mù-
eme listovat pomocí ipek v litì
nástrojù nebo staèí kliknout na èís-
lo stránky v obsahu a ta se sama
zobrazí.
Druhou moností je otevøít sou-
bor AMARO98.pdf. Objeví se strán-
ka se vemi obrázky jednotlivých
èasopisù. Staèí kliknout na jeden
z nich, otevøe se ádaný èasopis
na první stranì a dále pokraèuje-
me jako v pøedchozím odstavci.
Na zbytek místa na CD ROM
jsme nahráli:
Tøicetidenní verzi profesionální-
ROÈNÍK XLVIII/1999. ÈÍSLO 1
V TOMTO SEITÌ
Roèník 1998
na CD ROM
ho kreslicího programu pro techni-
ky VISIO 5.0 Technical.
Demoverzi profesionálního CAD
Roèník 1998 na CD ROM ................ 1
Váení ètenáøi, koneènì jsme
se rozhoupali i my a vyhovìli vaim
ádostem o vydání èerveného a
modrého A Radia na CD ROM.
CD ROM obsahuje kompletní
obsah za rok 1998 èasopisù Prak-
tická elektronika A Radio, Kon-
strukèní elektronika A Radio a
pøílohy Electus 98 (inzerce je vy-
nechána).
Ve je zpracováno ve formátu
pro elektronické publikování Ado-
be PDF. Obrázky jsou uloeny ve
velmi dobré kvalitì (150 lpi), take
lze tisknout kompletní stránky v kva-
litì, jaká je v èasopisu.
Na disku je nahrán prohlíecí
program Adobe Acrobat Reader
3.0. Je nahrána verze 16bitová pro
operaèní systém Windows 3.1 (3.11)
a 32bitová pro operaèní systémy
Windows NT a Windows 95 (98).
ZAJÍMAVÉ OBVODY
A PRAKTICKÁ ZAPOJENÍ
programu Ecad plus Windows
pro tvorbu elektrotechnických pro-
jektù (blií v souboru info.pdf)
Katalog pasivních souèástek fir-
my Siemens+Matsushita, vèetnì
programu pro výpoèet magnetic-
kých obvodù.
Katalog integrovaných obvodù
Obvody pro mìøení elektrického
výkonu (pøíkonu) a energie
firmy MAXIM, vèetnì pøíkladù za-
pojení a desek s plonými spoji.
Katalog nabídky elektronických
Obvody pro indikaci a ochranu
pøi pøepìtí i podpìtí a dohledové
souèástek a osvìtlovací techniky
firmy FK technics.
Katalog knih a CD ROM naklada-
telství BEN - technická literatura.
Doufáme, e se vám bude CD
ROM líbit, a e tak vznikne nová
tradice uchovávání èasopisù pro
elektroniky.
KONSTRUKÈNÍ ELEKTRONIKA A RADIO
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5,
tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10.
éfredaktor ing. Josef Kellner, sekretáøka
redakce Eva Kelárková, tel. 543 825, l. 268.
Roènì vychází 6 èísel. Cena výtisku 30 Kè.
Celoroèní pøedplatné 180 Kè.
Roziøuje PNS a. s., Transpress s. s r. o.,
Mediaprint a Kapa, soukromí distributoøi, in-
formace o pøedplatném podá a objednávky
pøijímá Amaro s. s r. o., Radlická 2, 150 00
Praha 5, tel./fax (02) 57 31 73 13, PNS,
pota, doruèovatel.
Objednávky a predplatné v Slovenskej re-
publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s.
r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax
(07) 44454559 - predplatné, (07) 44454628 - ad-
ministratíva. Predplatné na rok 204,- SK.
Podávání novinových zásilek povolila Èeská
pota s. p., OZ Praha (èj. nov 6028/96 ze dne 1.
2. 1996).
Inzerci pøijímá redakce ARadio, Radlická 2,
150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax:
57 31 73 10.
Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slova-
kia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./
fax (07) 44450693.
Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá
autor. Nevyádané rukopisy nevracíme.
E-mail : a-radio@login.cz
Internet: http://www.spinet.cz/aradio
ISSN 1211-3557
Redakce
Popsaný CD ROM si lze objednat telefonicky
(02/57 31 73 12 nebo 57 31 73 13) nebo potou
(na dobírku, pøípadnì osobnì) na adrese:
AMARO spol. s r. o., Radlická 2, 150 00 Praha 5.
CD ROM si také bude moné zakoupit v nìkterých
prodejnách knih a souèástek, napø. BEN).
Cena CD ROM je 290 Kè + potovné + balné.
Pøedplatitelé èasopisù u firmy AMARO
mají výraznou slevu. Pouze pro nì bude
CD ROM stát jen 170 Kè + potovné + balné.
Zájemci na Slovensku si mohou CD ROM objednat
u firmy MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava,
tel./fax (07) 444 545 59.
Cena bude 350 Sk + potovné (dobírka).
© AMARO spol. s r. o.
Konstrukèní elektronika A Radio - 1/99
1
337961579.005.png 337961579.006.png 337961579.007.png 337961579.008.png
Dìjiny pøenosu zpráv na dálku
Od nepamìti se lidé snaili s dùle-
itými zprávami seznámit své známé,
pøíbuzné, pøísluníky svého kmene èi
pozdìji svého panovníka. Mnohdy tr-
valo i týdny, ne zpráva dola adresá-
tovi. Kromì poslù se k pøenosu zpráv
pouívaly také zvukové signály (bub-
ny) a napø. u afrických domorodcù je
moné se s touto technikou seznámit
i dnes; o svìtelných signálech (oheò,
kouø) jste mohli èíst v indiánkách
apod.
Pravdìpodobnì nejstarí dochova-
ná zpráva o trase vybudované speci-
álnì pro pøenos zprávy je z roku 1184
pøed Kristem, kdy král Agamemnon
øetìzcem ohòù na vzdálenost asi
550 km oznamoval své vítìzství nad
Trójou.
Kdy se pøeneseme o nìjaké to ti-
síciletí blíe naemu vìku, zjistíme, e
ji v roce 1794 bratøi Chappové ve
Francii sestrojili optický telegraf. Byla
to vì, na jejím vrcholu byla pohybli-
vá ramena a zmìna jejich postavení
do celkem 92 moných kombinací
znamenala písmena, èíslice i celá slo-
va. Byl k tomu sestaven i speciální
slovník. Nejdelí trasa tímto zpùso-
bem pøekonávaná byla pravdìpodob-
nì v délce 225 km z Paøíe do Lille a
pøenos informace na tuto vzdálenost
byl otázkou nìkolika minut, pokud
ovem byla dobrá viditelnost. Jednotli-
vé stanice byly od sebe vzdáleny asi
11 km a jako øada jiných dobrých
vynálezù pozdìjí doby i stavba této
trasy byla prvoøadì urèena pro vojen-
ské úèely. Do této skupiny telegraf-
ních pøístrojù lze jetì zaøadit Gaus-
sùv telegrafní pøístroj, který vyuíval
sluneèních paprskù a nazýval se
heliotrop.
Jakmile byla objevena elektøina,
elektromagnetismus a elektrochemic-
ké zdroje, zaèaly pokusy s pøenosem
zpráv po vedení na elektrochemickém
i elektromagnetickém principu. Prvním
byl Sömmering roku 1809 s tzv. elekt-
rolytickým telegrafem. Vysílaèem byl
vlastnì pøepínaè, kterým se proud
pøepínal na 35 vodièù - konce vodièù
byly ponoøeny v okyselené vodì a
podle toho, který vodiè byl pod prou-
dem, vyvíjely se na nìm bublinky kys-
líku a vodíku a tím bylo oznaèeno
vyslané písmeno. Vzhledem k potøeb-
nému poètu drátových propojení vak
nemìl praktický význam. Dalí tele-
grafy byly zaloeny na výchylce mag-
netky v magnetickém poli. Ampér vy-
myslel telegraf, který mìl 60 vodièù a
30 magnetek. V roce 1832 se objevil
vylepený systém illingùv, který mìl
jen 5 drátù a 5 magnetek. Byl to první
systém, který pouil kombinace pro
vyjádøení jednotlivých písmen a první
provozuschopná trasa byla zøízena
mezi ministerstvem dopravních spojù
a Zimním palácem v Petrohradì.
Gauss a Weber pak pøedvedli jen
jediný okruh s jednou magnetkou a
postupným vysíláním jednotlivých
znaèek.
Amerièan Samuel Morse (1791-
1872) byl prvním na svìtì, kdo sestro-
jil telegrafní pøístroj, u kterého se
znaèka zapisovala rytím rydla, ovláda-
ného elektromagnetem, na pohybující
se prouek papíru. Elektromagnet
s kotvou a rycím hrotem reagoval na
pøeruování elektrického proudu
v okruhu. Znaèky byly sledem teèek a
èárek a Morseova abeceda, i kdy se
ta dnení znaènì lií od pùvodní, se
pouívá dodnes. První dálková trasa
byla vybudována v roce 1844 mezi
mìsty Washington a Baltimore v dél-
ce 64 km. V roce 1866 bylo uvedeno
do provozu první mezikontinentální
spojení podmoøským kabelem mezi
USA a Evropou. Kromì rycích pøístro-
jù pozdìji vznikaly pøístroje barvopis-
né, pøípadnì pro pøíjem sluchem, tzv.
klapáky.
Písmenové telegrafy byly dalí vý-
vojovou etapou. Jejich prùkopníkem
byl B. S. Jakobi v roce 1850. D. E. Hu-
ghes sestrojil roku 1855 pøístroj, zalo-
ený na principu isochronního pohybu
vysílaèe i pøijímaèe. Principem bylo ty-
pové koleèko s vyrytými písmeny po
obvodì. Bylo nutné zajistit, aby v oka-
miku, kdy je na vysílaèi k tisku pøi-
praveno napø. písmeno K, bylo toté
písmeno ve stejném okamiku i na
pøijímací stranì. Okamik vysílání byl
øízen klávesnicí obdobnou klavíru a
znal ji tzv. pøeøazování, protoe ty-
pové koleèko mìlo 28 poloh, které ne-
staèily na vechna písmena, èíslice a
dalí znaèky. Kadá poloha proto
mìla dvì znaèky, druhá byla posunu-
ta o 1/56 obvodu. Výkon tohoto stroje
byl znaèný - a 1200 slov za hodinu -
a nae poty tyto stroje vyuívaly jetì
v pováleèné dobì asi do roku 1950.
Dalím vynálezcem telegrafního
pøístroje byl E. Baudot, který v roce
1884 zkonstruoval pøístroj pro postup-
nou telegrafii, který ji pracoval s pì-
tiznaèkovou abecedou, pouíval
mechanický záznam znaèky a její
mechanický pøevod na písmena. Po-
stupná telegrafie je zvlátní zpùsob
vyuití vedení, kdy se v krátkých èaso-
vých intervalech postupnì pomocí
rozdìlovaèe pøidìluje vedení nìkolika
telegrafním spojùm. Znaèka písmene
se vytvoøila pomocí klávesnice o pìti
klávesách, jejich kontakty jsou pro-
pojeny na pìt za sebou následujících
kontaktù rozdìlovaèe. Podle toho, kte-
rá klávesa je stisknuta, pøipojuje se na
vedení kladný nebo záporný proud ve
sledu, jak je sbìraè rozdìlovaèe pøe-
jídí. Tak na vedení vzniká pro kadé
písmeno pìtidílná znaèka, sloená
z pìti stejnì dlouhých, tìsnì za sebou
následujících impulsù. Na pøijímací
stranì se otáèí isochronnì s vysíla-
èem stejný rozdìlovaè, který pøichá-
zející znaèku rozdìlí na pìt elektro-
magnetù, ty vybaví svými kotvami
kombinaèní páky a kombinace impul-
sù se mechanicky zaznamená. Dalí
pøevod na písmeno je èistì mechanic-
ká záleitost. Obsluha musela perfekt-
nì ovládat vechny kombinace, nebo
klávesnice mìla pouze 5 kláves, které
se obsluhovaly obìma rukama. Po
stisknutí pøísluné písmenové kombi-
nace zùstaly klávesy aretovány a do
základní polohy se navrátily a po od-
vysílání celé kombinace. Pak bylo tøe-
ba rychle stisknout kombinaci dalího
písmena. Výkon byl asi 2000 slov/hod
a pro obsluhu to znamenalo dlouho-
dobý zácvik nejen pro vlastní dávání,
ale i pro dalí obsluhu, jako nastavo-
vání synchronizace apod. Je s podi-
vem, e v SSSR byl tento pøístroj vel-
mi hojný a vyuíval se jetì nedávno
v 60. létech. Pøístroji na tomto systé-
mu bylo moné pøenáet jak písmena
latinky, tak azbuky.
S vynálezem telefonu se zdálo, e
význam telegrafních pøístrojù se bude
neustále zmenovat. Pøilo vak ob-
dobí dalího rozvoje, kdy se ke slovu
dostaly dálnopisné pøístroje. Jejich
první konstrukce vznikaly ve váleè-
ných létech 1. svìtové války a jejich
konstruktérem byl Murray, který se
inspiroval Baudotovým telegrafem.
V pøechodném období vak jetì vzni-
kaly rùzné konstrukce velmi rychlých
telegrafù - napø. rychlotelegraf Wheat-
stoneùv, který pracoval s rychlostí a
12 000 slov/hod nebo rychlotelegraf
Siemens-Halske, jeho typové koleè-
ko se otáèelo rychlostí 2000 ot/min a
osvìtlovalo se jiskrovým výbojem -
osvìtlené písmeno se ofotografovalo
na pásku s fotografickou emulzí.
Rychlost pøenosu byla a 20 000
slov/hod. Maïartí inenýøi Polak a
Virág zkonstruovali pøístroj, který do-
kázal pøenést dokonce a 100 000
slov za hodinu. Tyto pøístroje vak ne-
mìly iroké vyuití.
Konstruktéøi dálnopisných pøístrojù
se pøedevím snaili o to, aby z obslu-
hy bylo odstranìno ve, co pøímo ne-
souvisí s vlastním vysláním nebo pøí-
jmem zprávy. Tedy ádné povinné
synchronizování pøedem, ádný zá-
cvik. Dálnopisné pøístroje v mnohém
pøipomínají psací stroj a konstruktéøi
z nìj také vdy zámìrnì pouívali
øadu èástí, jako napø. klávesnici. Ta je
prakticky shodná s klávesnicí psacího
stroje, je ètyøøadá s nìkterými speciál-
ními klávesami navíc (návrat válce,
pøeøazení apod.). Tvorba elektrických
impulsù je u dálnopisných strojù me-
chanická.
(Dokonèení na str. 40)
2
Konstrukèní elektronika A Radio - 1/99
337961579.001.png
ZAJÍMAVÉ OBVODY A
PRAKTICKÁ ZAPOJENÍ
Karel Bartoò
Tento první letoní seit øady Konstrukèní elektronika pøináí mnoství zajímavých obvodù a zapojení, tý-
kajících se pøevánì mìøení, regulace, vyhodnocování a indikace napìtí, proudu, elektrického výkonu a pøí-
konu a mnoství elektrické energie (elektrické práce). Pøitom nìkteré tyto aplikace - nebo jejich èásti - mo-
hou nalézt své uplatnìní pøi konstrukci elektronických zaøízení, pracujících i v pøíbuzných èi zcela jiných
oborech.
Obsah tohoto èísla je mono zhruba rozdìlit do tøí èástí.
V první èásti je popsáno nìkolik obvodù a jejich praktických aplikací pro veobecná mìøení èi regulaci.
Ve druhé èásti jsou popsány obvody firmy SAMES pro mìøení elektrického výkonu a pøíkonu a energie
v síti 230 (115) V, 50 (60) Hz a jejich aplikace. Pouití obvodù SAMES pøináí ve srovnání s dosavadním øee-
ním podstatné zjednoduení jak obvodového zapojení, tak i samotné konstrukce.
Tøetí èást zahrnuje obvody pro monitorování, indikaci a ochranu pøi pøepìtí a podpìtí a dohledové obvody
(supervizory). Tato èást pøedstavuje zakonèení (pøípadnì doplnìk) seriálu o lineárních obvodech pro napáje-
cí zdroje, kterému bylo vìnováno èíslo 5 roèníku ´97 a èísla 2 a 4 roèníku ´98 Konstrukèní elektroniky. Kromì
popisu pøísluných integrovaných obvodù je zde uvedeno rovnì mnoho jejich praktických aplikací, které
mohou být inspirací pøi øeení rùzných typù ochran jak ve stávajících pøístrojích, tak i pøi konstrukci vlast-
ních amatérských nebo profesionálních elektronických zaøízení.
VEOBECNÁ MÌØICÍ A REGULAÈNÍ TECHNIKA
4 1 / 2 místný voltmetr
s obvodem TLC7135
Obvod TLC7135, vyrábìný firmou
Texas Instruments, je velice pøesný A/D
pøevodník, pouívající k pøevodu me-
todu s dvojí integrací (dual slope,
up-down integration). Univerzálnost
výstupù umoòuje pøipojení k mikro-
procesoru i pøímé pøipojení displeje
LED nebo LCD pøes multiplexované
BCD výstupy. Monosti indikace a
mìøení - nejen ve spojení s mikropro-
cesorem - jsou dále rozíøeny výstupy
BUSY, STROBE, RUN/HOLD, OVER
RANGE a UNDER RANGE. Obvod
mìøí stejnosmìrné (ss) napìtí obou
polarit (pøi základním rozsahu 2 V roz-
liení 100 µV), údaj o polaritì mìøené-
ho napìtí je na výstupu POLARITY.
Nìkteré základní elektrické parametry
obvodu TLC7135 pro rozsah pracov-
ních teplot 0 a 70 °C zahrnuje tab. 1.
Zapojení vývodù obvodu TLC7135,
vyrábìného v úzkém dvacetiosmivývo-
dovém pouzdru DIP-28, je na obr. 1.
Základní vnitøní blokové zapojení ana-
logové èásti je na obr. 2, vnitøní bloko-
vé zapojení digitální èásti je na obr. 3.
Vstupy IN HI (IN+) a IN LO (IN-), na
které se pøivádí mìøené napìtí, jsou
(jak je vidìt z obr. 2) plnì diferenèní a
umoòují tak i pomìrová mìøení. Vel-
mi malý zbytkový proud dovoluje pøi-
pojení tìchto vstupù pøímo k mìøené-
V [5] byla uveøejnìna konstrukce
4 1 / 2 místného voltmetru, pouívajícího
k pøevodu mìøeného napìtí na èíslico-
vý údaj integrovaný obvod TLC7135.
Protoe je ze strany ètenáøù PE
o blií popis tohoto analogovì/digitál-
ního (A/D) pøevodníku neustále zá-
jem, je zde uveøejnìn detailní popis
zejména analogové èásti (s uvedením
nìkterých základních elektrických pa-
rametrù) a nìkolik dalích aplikaèních
zapojení.
Tab. 1. Parametry obvodu TLC7135
Parametr
MIN
TYP
MAX
Jednotka
Napájecí napìtí U CC+
4
5
6
V
Napájecí napìtí U CC-
-3
-5
-8
V
Diferenèní vstupní napìtí U D
U CC- +1  
U CC+ -0,5
V
Vstupní zbytkový proud I L vstupù IN LO a IN HI
 
1
10
pA
Referenèní napìtí na vstupu U ref
U CC-
1
U CC+
V
Teplotní drift nuly
 
0,5
2
µV/°C
Teplotní koeficient pro plný rozsah  
 
5
ppm/°C
Chyba linearity
 
0,5  
èítání
Diferenèní chyba linearity  
0,01  
LSB
Maximální pracovní hodinový kmitoèet f clock
1,2
2
 
MHz
Vstupní proud logických vstupù - vysoká úroveò  
0,1
10
µA
Vstupní proud logických vstupù - nízká úroveò  
-0,02
-0,1
mA
Odbìr ze zdroje kladného napájecího napìtí
 
1
3
mA
Odbìr ze zdroje záporného napájecího napìtí  
-0,8
-3
mA
Konstrukèní elektronika A Radio - 1/99
3
337961579.002.png
Obr. 1. Zapojení vývodù obvodu
TLC7135 v úzkém (N) pouzdru
DIP-28, pohled shora
Bìhem automatického nu-
lování jsou vnitøní mìøicí vstu-
py odpojeny od vstupních vý-
vodù IN+ a IN- obvodu a jsou
vnitønì pøipojeny k analogové
zemi (Analog Common). Re-
ferenèní kondenzátor C ref je
nabíjen proudem ze zdroje re-
ferenèního napìtí. Systém se
nalézá v uzavøené smyèce,
aby byl nabíjen kondenzátor
C AZ , urèený ke kompenzaci
offsetových napìtí vstupního
operaèního zesilovaèe (buffe-
ru), integrátoru a komparáto-
ru. Jeliko je tedy komparátor
zahrnut do této smyèky, je
pøesnost automatického nu-
lování dána pouze úrovní umo-
vé sloky systému. V kadém
pøípadì je tedy velikost offse-
tu (vztaená ke vstupu) mení
ne 10 µV.
Pøi fázi integrace vstupní-
ho napìtí je smyèka automa-
tického nulování rozpojena,
vnitøní mìøicí vstupy jsou od-
pojeny od analogové zemì a
jsou pøipojeny ke vstupním
vývodùm IN+ a IN- obvodu.
Rozdílové mìøené napìtí mezi tìmito
vývody je po pevný èasový úsek pøe-
vodníkem integrováno. Po dokonèení
této fáze je informace o polaritì mìøe-
ného napìtí zaznamenána a uloena v bistabilním klopném obvodu (Polari-
ty Flip-Flop) v digitální èásti.
Tøetí fází je deintegrace. Vstup IN-
je vnitønì propojen s analogovou zemí
a vstup IN+ je pøipojen na napìtí
opaèné polarity na kondenzátoru C ref ,
který byl pøedtím nabit referenèním
napìtím. Informace o polaritì mìøe-
ného napìtí pøitom zaruèuje, e kon-
denzátor je správnì pólován, take
napìtí na výstupu integrátoru vdy
klesá smìrem k výchozí nulové veli-
kosti. Èas, nutný k poklesu výstupního
napìtí komparátoru na nulu, je úmìr-
ný velikosti vstupního mìøeného na-
pìtí. Tento èasový interval je zobra-
zen èíslicovì a zobrazený údaj N je
dán vztahem:
mu zaøízení nebo ke vstupnímu napì-
ovému dìlièi ve voltmetru bez nebez-
peèí ovlivòování výsledku mìøení.
Stav spínaèù zakreslených ve vnitø-
ním blokovém zapojení analogové
èásti závisí na fázi mìøicího cyklu, kte-
rý je zde rozdìlen celkem do ètyø in-
tervalù:
1. Automatické nulování - Auto Zero
Phase (A - Z),
2. Integrace vstupního napìtí - Sig-
nal Integrate Phase (INT),
3. Deintegrace - Deintegrate Phase
(DE),
4. Vynulování integrátoru - Zero In-
tegrator Phase (ZI).
Obr. 4. Èasový diagram prùbìhu na
výstupu integrátoru a stavù na
digitálních výstupech
1
=
¢
8
,1
8
UHI
Obr. 2. Vnitøní blokové zapojení analogové èásti
Nejvìtího údaje N (neboli plného
rozsahu) je dosaeno, kdy velikost
vstupního napìtí U IN je dvakrát vìtí
ne referenèní napìtí U ref .
Poslední fází je vynulování integrá-
toru. Vstup IN- je spojen s analogovou
zemí a zpìtnovazební smyèka systé-
mu je uzavøena. To zpùsobí, e se vý-
stup integrátoru vrátí k nule. Tato fáze
zabere za normálních podmínek 100
a 200 period hodinového kmitoètu,
ale pøi stavu pøeteèení údaje (overran-
ge) trvá po dobu 6200 hodinových im-
pulsù.
Celkovì trvá celý mìøící cyklus
maximálnì 40 002 period hodinového
kmitoètu. Poèet mìøení za 1 s je tedy
urèen kmitoètem hodin. Vzhledem
Obr. 3. Vnitøní blokové zapojení digitální èásti
4
Konstrukèní elektronika A Radio - 1/99
337961579.003.png
k potlaèení indukovaného ruení s kmi-
toètem 50 Hz elektrorozvodné sítì
jsou doporuèeny pro oscilátor hodin
kmitoèty 250 kHz, 166,66 kHz, 125
kHz, 100 kHz atd.
Jako oscilátor hodin je mono pou-
ít oscilátor krystalový nebo RC.
Vzhledem k tomu, e pro dodrení ab-
solutní pøesnosti pøevodníku není za-
potøebí dlouhodobé stability kmitoètu,
je jednoduí a levnìjí zapojení s RC
èlánkem (jako napø. ve schématu na
obr. 7) plnì postaèující. Pøi napájení
displeje LED s vìtím proudovým od-
bìrem mùe pøi náhlých zmìnách èís-
licového údaje kolísat napájecí napìtí
pro oscilátor a tím se podstatnìji mì-
nit jeho kmitoèet. Na obr. 10 je zapojení
vhodného oscilátoru s komparátorem
LM311 s kladnou zpìtnou vazbou,
které problém kolísání hodinového
kmitoètu minimalizuje.
Èasový diagram prùbìhu na výstu-
pu integrátoru bìhem mìøícího cyklu
a rovnì stavù digitálních výstupù za
vech podmínek, které mohou pøi mì-
øení nastat, je na obr. 4.
Základní principiální zapojení volt-
metru s obvodem TLC7135 s buzením
Obr. 5. Základní zapojení voltmetru s obvodem TLC7135 s buzením displeje LED
Obr. 6. Pøipojení
vnìjího zdroje
referenèního napìtí
Obr. 7. Úplné aplikaèní zapojení obvodu TLC7135
analog.
zem
vstup
Obr. 8. Zapojení s výstupem pro buzení displeje LCD
Konstrukèní elektronika A Radio - 1/99
5
337961579.004.png
Zgłoś jeśli naruszono regulamin